Hlavně jely s programem pro tamní klienty. Chtěly je bavit, kamarádit se s nimi, poznat jejich život. První ale přišel šok!

Vítala je šedá budova, kde dvě tety hlídají pětaosmdesát úplně i částečně opuštěných dětí. Našince čekaly pokoje po dvanácti postelích s jednou skříní a chudé poměry.

„Tam neřeší, jestli jim tety koupí MP3, ale jestli budou mít ten den co jíst,“ říká Gracián Svačina. Vysokoškolák, který akce na podporu mukačevského domova spoluorganizoval. Proč? Sám v dětském domově s dvěma mladšími bratry od deseti let vyrůstal.

„Ačkoli už studuju a stavím se na vlastní nohy, vím, jaké to je růst bez rodiny a co opuštěný kluk nebo holka potřebuje, co mu chybí!