Asi bych měla být Věře vděčná za důvěru, kterou mi projevila. Ostatně byly jsme si vždycky velmi blízké, vždy se mi svěřovala se svými problémy a nechávala mě „otestovat“ kluky, se kterými chodila.

Než se seznámila se svým současným přítelem Vratislavem, měla dvě vážnější známosti s chlapci přibližně stejného věku jako ona sama.

Okouzlil ji

S tím posledním se rozešla právě kvůli Vratislavovi: ten ji okouzlil nejen určitým šarmem, ale připadal jí zralý a moudrý. Nadšeně mi vyprávěla, jak je vzdělaný a jaké má názory na svět.

„Je to mami možná tím, že má za sebou hodně těžké období,“ líčila mi. „Víš, on měl složité dětství. Rodiče se pořád stěhovali, nakonec se rozvedli, vystřídal asi šest základních škol.

Pak si jeho máma našla přítele, který Vráťu úplně nesnášel. Trestal ho za každou hloupost, surově ho bil a máma se ho nezastala. Začal utíkat z domova a nakonec skončil na drogách.

Aby si je mohl kupovat, tak kradl. Napřed doma, pak taky v obchodech. V posledním období bral heroin, pak se ale sám odhodlal k léčbě. Jenže měl v průběhu pěti let tři recidivy, takže se musel léčit znova.

Teď je ale skoro čtyři roky úplně čistý, nic nebere, nevezme si ani prášek na bolest hlavy. Nikdy by nedopustil, abych něco zkoušela. Můžeš mu fakt věřit. Jestli chceš, udělá ti přednášku o škodlivosti drog.“

Pělá ódy

Věrka na mě ty informace vychrlila, jakoby se ji předem naučila. Nadšeně obhajovala Vráťovu vůli s drogami přestat a jeho tvrdošíjnost, mluvila s obdivem o tom, jak si doplnil vzdělání a teď má dobře placenou práci. „Pracuje ve firmě už druhý rok a nemůžou si ho vynachválit,“ pěla doslova ódy.

Jenže jak mám vědět, že je to všechno pravda? Vratislav na mě nepůsobí jako muž, který se léta potýkal s drogovou závislostí.

Vypadá zdravě, má příjemné vystupování, o svém drogovém období mluvil i se mnou velmi otevřeně. Jenže nemůžu si pomoct, pořád mi na všem něco nesedí. Třeba je to mou podezíravostí vůči lidem, kteří byli na drogách závislí. Znám několik feťáků, kteří se k drogám nejen vrátili, ale stáhli na dno i své partnery.

A co když je Vratislav zrovna takový případ? Věrka je mladá, ještě skoro dítě. Bezmezně Vráťovi důvěřuje a je lehce zmanipulovatelná. Nedávno za mnou přišli a požádali mě, jestli by mohli spolu bydlet v mém bytě.

Nechala jsem si čas na rozmyšlenou a nakonec jsem s jejich návrhem souhlasila. Říkala jsem si, že budu mít vše víc pod kontrolou, budu moci Vratislava lépe poznat a sblížit se s ním.

Lže mi?

Zatím je ale situace stále nepřehledná. Vratislav sice chodí do práce, ovšem na nájemné mi ještě nepřidal, ačkoli to byla součást naší dohody. Vymlouvá se, že má firma problémy a že zaměstnanci nedostali plat už tři měsíce.

Dokonce jsem do oné firmy volala, abych si informaci ověřila, ale tam mi jen potvrdili, že u nich Vratislav skutečně pracuje. Do jejich mzdové politiky mi prý nic není.

Věrka ještě studuje, ovšem od doby, co u nás bydlí Vráťa, se její výsledky zhoršily. Každý večer spolu někam odcházejí, údajně na pokec s přáteli.

Posledně jsem ale cítila v bytě divnou vůni, myslím, že to byla marihuana. Tvrdili mi však, že si vařili bylinkový čaj. První nebo druhá lež? Co mám dělat? Jsem opravdu bezradná.

Miroslava

Skřípejte zuby potichu!

PhDr. Petr Šmolka, psycholog, Poradna pro rodinu Praha 12

  • Téměř každý rodič ví mnohem lépe než jeho potomek, jakého partnera by si měl vybrat. Jenže on stejně jakoby naschvál volí po svém a nám pak zpravidla nezbývá nic jiného, než jeho volbu se skřípěním zubů akceptovat. Dokonce bychom si asi měli dávat pozor na to, aby to skřípění nebylo příliš slyšet.
  • Paní Miroslava má naneštěstí pro své obavy zcela reálný podklad. Přála by Věrce méně rizikový vztah. Někdejší Vráťova závislost je přitom pouze jedno z rizik. Je tu i věkový rozdíl: 19letá dívka, navíc studentka, má na vážnou známost ještě spoustu času. Bezmála 30letý Vráťa může mít o jejich vztahu zcela jiné představy. Jeho drogová (snad již) minulost je v daném kontextu také poněkud dvojsečná. Spousta žen totiž trpí něčím, čemu se nikoli neprávem říká syndrom sester Červeného kříže – jakýmsi nutkáním pomáhat mužům, kteří se snaží zbavit následků předchozích selhání.
  • Poléčený narkoman je bytost pro soužití poměrně komplikovaná. Rizika recidivy jsou vysoká, i bez ní jde většinou o partnery zvláštní jakousi podivnou posedlostí. Někdy to může být posedlost řádem a pořádkem, jiní se zase podobně jako Vráťa mění v pomyslné protidrogové agitátory.
  • Paní Miroslava by se především měla vyhýbat všemu, čím by mohla vztah s dcerou pošramotit. Už proto, že jedna druhou budou asi záhy potřebovat. Z řečeného snad vyplývá, jak nemoudré by byly útoky na Vráťovu minulost: Věra by se pravděpodobně postavila proti vlastní matce a ta by pak ztratila i ten zbytek vlivu, který snad dosud má.