Jakého muže z masa a kostí už dávno není příliš vidět přes svatováclavský kult? „Obyčejný život svatého Václava?“ zareagoval v rozhovoru pro časopis Vlasta PhDr. Petr Kubín, církevní historik a profesor UK v Praze. „Tak to je potíž, protože jistojistě nevíme skoro nic.“ Přesto se však několik střípků dá poskládat.

1. Jak Václav vypadal?

Mělo by to být snadné zjistit… Stačilo by vzít svatováclavskou lebku a provést rekonstrukci podoby některým ze způsobů používaných třeba v seriálu Kriminálka Miami (s nadsázkou). „Tak jednoduché to rozhodně není,“ uvedl doktor Kubín. „Především by muselo být stoprocentně jisté, že lebka, která po staletí prezentována jako Václavova, skutečně byla jeho. A tu jistotu my dnes nemáme.“
Až už lebka byla Václavova, nebo nikoliv, jde s určitostí o lebku přemyslovskou, což se dá poznat z některých genetických znaků, které si nejslavnější vládnoucí rod v dějinách českých zemí předával. „To je samo o sobě téma na celou knihu. Nejstarší Přemyslovci měli například předčasný srůst lebečních švů, samotnou lebku velmi úzkou, typický široký tvar nosního kořene, oči tím pádem daleko od sebe, úzkou čelist s hustě rostlými dokonale zdravými zuby s poněkud nedovíravým skusem… Byli obvykle blond nebo snad až ryšaví, ostatně právě na téhle lebce se zbytky světlých vlasů i chlupů dochovaly.“ Přemyslovci měli na svou dobu urostlé postavy a vypracované svaly, jak je patrné ze stop svalových úponů na kostech.
Perlička: Na pravé straně čela nese lebka sv. Václava dobře zhojené staré zranění. Musela to být podle odborníků pořádná pecka, vzniklá pravděpodobně úderem tupého předmětu. Neměla však žádnou souvislost se smrtí. Bojovník, který ji utržil, se ze zranění zdárně vylízal.

2. Jak vyrůstal a dospíval?

Václav se narodil pravděpodobně v roce 907 (908?), jeho bratr Boleslav snad v roce 915 (-921). Tedy pokud náhodou neplatí teorie některých odborníků, že Václav a Boleslav jsou jedna osoba, když výklad obou jmen ve staroslověnštině znamená „více slávy“. Pravděpodobnější však je, že oba skutečně žili a podle legend měli i sestru Přibyslavu.
Legendy jsou jediným zdrojem informací, ze kterých odborníci mohou čerpat. Problém je nasnadě – pisatelé legend postupovali tendenčně. Psali co nejlíbivěji, nebyli historiky.
Jako knížecí syn a následník „trůnu“ byl Václav s určitostí cvičen ve zbrani i v jízdě na koni. „Výchova urozených synů byla zaměřena vojenským způsobem, ačkoliv v rámci dobového ideálu svátosti je Václav líčen převážně jako vzdělaný mnich, někdy dokonce panic,“ vysvětlil doktor Kubín. „Především představa vzdělaného panovníka, který umí číst a psát, když široko daleko v Evropě ostatní panovníci gramotní nebyli, byla v rámci budování svatováclavského kultu doslova líbivá. Stejně jako jiné iluze – Václav pěstující hrozny, aby mohl vyrobit víno ke svatému přijímání, nebo sklízející obilí, aby mohl péct hostie… Vždyť je to přitažené za vlasy na první pohled. Václav se asi moc nelišil od ostatních knížat. Byl především válečník, rytíř. Byť s diplomatickými schopnostmi a proslulým smyslem pro spravedlnost.“

3. Měl svatý Václav manželku?

Nikde žádné jméno, nikde stoprocentní jistota. „Je ale vysoce nepravděpodobné, že by ji neměl,“ reaguje doktor Kubín. „Vezměte si, co to bylo za dobu. Zachování pokračovaní rodu bylo naprostou prioritou. Jen stěží by vládnoucí kníže neměl ženu a alespoň se nepokoušel zplodit s ní dynastického následníka. Nemuselo se mu v tomhle směru dařit, ale pracoval na tom logicky určitě.“ Nemanželský Václavův syn Zbraslav je postavou z legend, o jeho skutečné existenci nejsou žádné důkazy.

4. Život všední knížecí

Ze závěrů mnoha odborných výzkumů se dají dovodit některé jistoty, které život knížete Václava provázely. Když se narodil, jeho otec Vratislav ještě nevládl, vedoucím mužem rodu byl Vratislavův starší bratr Spytihněv. Přemyslovská rodina obývala už Pražský hrad, v oblibě měla i další hradiště, například Levý Hradec, v starobylé Budči se měl Václav podle legendy Crescente fide vzdělávat u mnicha Učena. Knížecí rod rozhodně nestrádal nouzí – na bohaté hodovní tabule patřilo převážně maso, ale také různé placky, k pití víno i medovina. Cyklicky se chovající počasí tehdy nabízelo v létě přibližně totéž, co dnes léto, které nám připadá nepovedené – studenější a s větší hojností srážek. Zimy byly pravděpodobně o poznání krutější, závěje hlubší, v lesích ještě vlci i medvědi.
Jako chlapec absolvoval Václav slavnostní obřad stříhání vlasů, tzv. „postřižiny“, podle bližšího polského vlivu zřejmě v sedmi letech (v Rusku se postřižiny prováděly čtyřletým chlapcům). Při té příležitosti asi vyslechl obvyklou formuli, kterou nad skloněnou hlavou slyšeli i jiní čeští panovníci: „Pane Ježíši Kriste, požehnej tohoto hocha, jakos požehnal všechny spravedlivé své.“
Když se na Václavském náměstí soustředíte na slavnou Myslbekovu sochu svatého Václava, získáte poměrně přesný obrázek o tom, jak se kníže oblékal do boje. Pod kroužkovou košilí, která vážila jistě přes dvacet kilogramů, oblékal lněnou košili, přilbice odpovídá skutečnosti.
Totéž se ovšem zdaleka nedá říct o koni! Kdyby Václavovi štolbové přivedli tak obrovské zvíře, pravděpodobně by se zděsil. Koně, krávy, prasata i jiná hospodářská zvířata byla v jeho době mnohem menšího vzrůstu než ta dnešní. Kůň měl v kohoutku sotva 130 cm.

5. Václav v Boleslavi

Díky dvěma zmínkám v legendách se vražda Václava u bran kostela sv. Kosmy a Damiána v dnešní Staré Boleslavi (Boleslav tam měl své hradiště) měla udát 28. října 929. Podle nových historických závěrů se však tragédie udála až v roce 935. Jak, na to už se asi nepřijde, každá z legend nabízí trošku jinou verzi, někdy dokonce s citacemi hlavních aktérů, které rozhodně nikdo nemohl vyslechnout naživo.
Boleslavovi bylo v době vrcholících konfliktů kolem dvacítky, věk přesně na neuvážený čin s horkou hlavou. Nebo se strhla mezi bratry hádka s nešťastným koncem? Zemřel jen Václav, nebo byli vzápětí pobiti i členové jeho družiny?
Na každý pád, české knížectví mělo od toho dne nového vládce. Boleslav I. (řečený Ukrutný) si na trůnu vůbec nepočínal špatně, ale to už je jiný příběh. Ostatky svého bratra nechal zřejmě už po třech letech od nešťastných boleslavských událostí převézt do Prahy. O třicet let později, jako dospělý muž znalý těžkosti břemene vlády, prý smrti bratra hořce litoval. Od desátého století se kníže Václav znovu dostal k vládě – důležitějšího a uctívanějšího světce česká země nemá.

KDE HO MŮŽETE NAVŠTÍVIT?

  • Ve Staré Boleslavi si můžete prohlédnout nejen kostel, kde byl údajně zavražděn, ale při slavných příležitostech i palladium, které má českou zemi ochraňovat.

KDY SLAVÍ SVÁTEK?

  • 28. září

Tip Kafe:

Vypravte se ve středu 28. září na velkolepé Svatováclavské slavnosti do Staré Boleslavi. Na své si zde přijdou nejen věřící a milovníci památek, ale i rodiny s dětmi a ti, kteří mají rádi pouťové atrakce i pochoutky.