Je pravda, že se muži nedají změnit? A co si myslí, když se o to žena snaží?
Žena si muže často bere pro jeho potenciál. Pokud by si totiž měly ženy brát muže pro to, čím v daném okamžiku jsou, silně by ubylo svateb. „Mohu z něho udělat lepšího člověka. Jakmile budeme spolu, věci se změní,“ řekne si žena, která miluje. Jenže si neuvědomuje, že to, co vidí před sebou, tedy manžela, je to, co dostala. To je on. Pokud chodí v pátek a v sobotu večer do hospody, měla by se žena připravit na život víkendového alkoholismu. A i kdyby třeba v pátek vynechal, pořád to bude pijan. Muži tvrdošíjně odmítají změnu. Mezi nimi jde o nejvíce ceněný rys chlapského přátelství – to, že se berou takoví, jací jsou. Pokud ovšem žena začne partnera přesvědčovat, že by měl plně využít vlastní potenciál, napadne ho, že s ním je celkově nespokojená. Jeho reakce je pak zcela rovnocenná reakci žen, které mají pocit, že jim muži nenaslouchají a nereagují na jejich potřeby.

Přečtěte si:

Jak poznám, že mě muž miluje?

Pokud žena vyjádří své zklamaní, co bude se vztahem dál?
Ze začátku se muž zlepší podle partnerčiných představ. Investoval přece hodně úsilí, aby o něm měla vysoké mínění. Jenže časem se jeho snaha viditelně zpomalí. Až přijde den, kdy její vysoký podpatek bolestivě dopadne na jeho ego. Muž je natolik raněný, že se opět stane tím, kým byl před změnou. V ten den ztratí žena hodně ze své moci. Muž předstírá, že je mu jedno, co si žena myslí. Ona má pro změnu pocit, že je jí citově vzdálený. Muž přestává komunikovat. Pokud zrovna nemá vztek, nepodívá se ženě do očí. Manželství je na okraji propasti, a tak ho manželka dovleče někam do ordinace. Tehdy uslyší větu, která je mezi muži u terapeuta vůbec nejoblíbenější: „Ať dělám, co chci, nikdy není spokojená.“ Zatímco ona se ho s nejlepšími úmysly snaží předělat, on její úsilí vidí jako útok na vlastní sebevědomí a mužnost. Co se s ním nadřela – už jí se zavřenou pusou a nemluví nesmysly – a teď hrozí, že jí raději uteče s jinou ženou. Muž totiž často hledá někoho, kdo ho bude bezmezně obdivovat. Tak jako to kdysi dělala jeho žena, říká si v duchu. Netuší, že i s jinou ženou to bude zase úplně stejné. Místo toho věří, že nová žena bude okouzlena jeho velikostí. Kdyby jen tušil její základní myšlenku: „Ten má ale potenciál, udělám z něho lepšího člověka.“

Pokud žena jednou ztratí svou moc, může ji vůbec získat zpět?
Ano. Může si s manželem na chvilku sednout a říct něco jako: „Nechtěla jsem tě ranit. Fakt myslím, že jsi skvělý.“ On možná nikdy nepřizná, jak moc se ho dotkla, ale pokud žena zvolí správný přístup, pomalu se jí zase začne otevírat.

Jak může žena přinutit muže, aby dosáhl svých možností, aniž by ho ranila?
Ať nejdřív pochválí jeho ego, než nechá dopadnout kladivo kritiky. Dejme tomu, že muž nechal na podlaze auta ležet hromadu obalů od jídla. Ženu to pochopitelně naštve. Ignoruje přece její touhu vozit se autem, které by nebylo vystláno mastným papírem a drobky. Ale řekne to jinak. „Vím, jak moc si potrpíš na pořádek, protože jsem viděla, jak pečlivě máš v práci upravený stůl. Proto mě trochu překvapuje ten »binec« v autě.“ Ze všeho nejdříve ho pochválila, a proto kritika nebolí. Pokud nebude příliš »tlačit na pilu«, muž se tomu nakonec zasměje. Neříkám, že by žena měla muže celý život jen povzbuzovat. Nejde o to říkat mu, že má největší penis. Zdůrazněním jeho kvalit dá žena najevo, že muže uznává za to, čím je, i za všechno, co dělá dobře.

Chce – alespoň někdy – většina mužů skutečně udělat ženě radost?
Ale ano, ovšem! A muž bude cítit ještě větší motivaci uspokojit ženu, kterou miluje, pokud bude vědět, že je pro ni vším. Jakmile mu jednou řekne, jak moc je zodpovědný a jak moc o ni pečuje, snaží se většinou tomuto kladnému hodnocení dostát. Snese jí modré z nebe, jen aby na něho byla pyšná.