Bulharské nudistické pláže patřily kdysi k těm nejhezčím. Ještě před rokem 1989 nebylo nic výjimečného, když nazí rodiče „dali řeč“ o studijních výsledcích svých dětí s nahou češtinářkou. Po návratu z dovolené se všichni zase řádně oblékli a pokračovali v obyčejném životě. V některých rodinách se ovšem rodiče promenádují nazí celý rok, v jiných se zase převléká jen potmě a v koupelně se všichni zásadně zamykají. Co je tedy normální – být nebo nebýt v rouše Adama a Evy?

Bradavka pohoršuje

Zřejmě první rozpaky přicházejí hned po narození dítěte. Stačí si přečíst diskuze na internetu s množstvím rozdílných názorů týkajících se kojení na veřejnosti. V mnoha kulturách, kde mohou být problematická i holá ramena, v tom mají docela jasno. Kojení je nejpřirozenější věc na světě a nad matkou krmící své dítě se nikdo nepohoršuje. V západní kultuře mají ženy smůlu, protože bradavka prý symbolizuje sex. I přesto, že tolerance nahoty je často mnohem vyšší, kojení na veřejnosti je mnohde stále tabu. Je tomu něco málo přes rok, co se zdvihla celosvětová vlna pobouření kvůli zákazu zveřejňování fotek kojících žen na sociální síti Facebook. Administrátoři svoji cenzuru zdůvodnili tvrzením, že snímky se příčí dobrým mravům a mohou ohrozit psychický vývoj dětí. Rozhněvané matky se spojily, jak jinak než přes Facebook, a s protestními peticemi dorazily před kalifornské sídlo společnosti. Dnes čítá skupina sympatizantů kojení na veřejnosti zhruba 259 tisíc členů. Sdružují se ve virtuální místnosti s názvem Hey Facebook, breastfeeding is not obscene! (česky řečeno – Hej, Facebooku, kojení není obscénní!) A zdá se, že svým jednáním způsobují pomalý, ale jistý posun v pohledu veřejnosti na kojící matku.

Raději vy než internet

Malinké děti svou ani rodičovskou nahotu nevnímají. Své tělo nehodnotí, berou ho přirozeně, stejně tak jako tělo mámy a táty. Bez problémů se tulí k matčiným prsům, pobíhají na koupališti bez plavek, koupou se s rodiči ve vaně. I když si sahají na pohlavní orgány, nedělají to z důvodů jako dospělí, spíše se jenom poznávají, zjišťují, co jim kde z těla trčí a do jaké délky se to dá natáhnout.

Ve věku dvou až tří let si děti začínají uvědomovat rozdíly mezi pohlavími a starší členové rodiny se cítí bez oblečení tak trochu nepohodlně. Nahota se jim zdá nepatřičná a nevhodná, často se obávají, aby pohled na jejich vyvinutou sexualitu nebyl příčinou šoku, nebo pozdější narušené morálky dítěte. Ve skutečnosti je to právě naopak. Pokud si dítko nezvykne na to, jak vypadá normální nahý člověk, bude později (vcelku logicky) pátrat v jiných zdrojích. Například na internetových pornografických webech nebo v časopisech. Přirozený postoj k nahotě přitom nemusí vždycky znamenat, že se otec rozvaluje před televizí v rouše Adamově nebo matka vaří večeři nahá. Stačí se jenom vyvarovat křečovitých reakcí v momentě, kdy nás dítě uvidí při převlékání. Přehnané je také zahalování se při přesunu z koupelny do ložnice, zamykání se během koupání, nebo úzkostlivé přepínání televizního programu při každém záběru s holou zadnicí.

Nahota je přirozená

Naše názory na nahotu odrážejí náš postoj k vlastnímu tělu. Mnohé průzkumy dokázaly, že u dětí s puritánskou výchovou se v pozdějším věku objevily problémy s přijímáním vlastního těla, sexualitou a neshody v intimních partnerských vztazích. „Téměř všechny sexuální poruchy (kromě těch, které mají organický původ) pocházejí z narušeného vnímání vlastního těla. Jestliže dítě chápe nahotu jako něco nepřirozeného a nemorálního, vypěstuje si odpor k vlastnímu tělu a tělesným projevům,“ myslí si psycholožka Zuzana Slezáková. „V souvislosti s tím se zastaví i emocionální vývoj a typické puberťácké vyrovnávání se sebou samým se posune až do období dospělosti, kdy se člověk osvobodí od patologické kontroly rodičů. Nebo taky nenastane vůbec a při výchově vlastních dětí uplatní toto „dítě“ stejné vzorce, které praktikovali jeho rodiče.“

Pravdivě a jednoduše

A co dělat, když se váš potomek se zájmem zahledí na vaše prsa, nebo se zeptá táty, co to má „tam dole“? Místo vyhýbavých, či dokonce rozzlobených reakcí zvolte vysvětlení přiměřené věku potomka. „Že si dítě všímá těla svých rodičů, znamená jenom to, že je zvědavé, protože vidí rozdíly mezi sebou a dospělým mužem a ženou. Není zatížené žádnou autocenzurou, tak se bez zábran vyptává. Dětské otázky je ale třeba brát vážně a přiměřeně na ně reagovat. Odpovědi není nutné rozpitvávat a zbytečně rozvíjet. Potomek si z vaší reakce stejně vezme jen to, čemu rozumí a ostatní ho nezajímá,“ říká psycholožka a pokračuje: „Možná si dítě z vašich slov neodnese skoro nic, ale dáte mu pocit důvěry a jistotu, že se na vás s podobnými otázkami může kdykoli obrátit. Třeba takové tříleté dítě vnímá svět doslovně. Například, pokud řeknete, že miminko roste v maminčině bříšku, může si myslet, že maminka to děťátko snědla. Takže odpovídejte pravdivě a jednoduše, abyste děcku neudělali v hlavince guláš. Když dítě, kterému rodiče řekli, že ho přinesl čáp, později samo zjistí pravdu, může kromě zmatku pociťovat i nedůvěru. A pak dochází k závěru, že sex asi není téma k otevřenému a upřímného rozhovoru.“

Rodiče jsou k smíchu

Asi ve věku šesti až sedmi let nastupuje u dětí přirozený ostych. Děvčata začínají nosit na koupaliště plavky, kluci se najednou stydí před mámou. V tomto období by se měli rodiče chovat ke svým dětem ohleduplně a bez výsměchu. Další problematické období přichází v pubertě. Puberťáci mají plnou hlavu zmatků, ale jedno vědí úplně jistě – rozhodně nechtějí být jako jejich rodiče. Tvůrci dokumentu z dílny britské televizní stanice Channel Five o životě nudistů vyzpovídali děti z rodin, ve kterých se vyznával nudismus. Zatímco obnažení zubaři, dělníci a právníci obhajovali svůj životní styl, jejich pubertální potomci filmařům prozradili, že se za své rodiče stydí. Na druhé straně, děti z těchto rodin připustily, že jim otevřený přístup k nahotě později pomohl ulehčit vztahy s opačným pohlavím.

„Každá etapa ve vývoji člověka má svůj typický průběh. Tak jako je nahota před malými dětmi přirozená, v období puberty to mohou být právě děti, které začnou odmítat nahotu rodičů a samy se začnou před nimi stydět,“ doplňuje psycholožka Slezáková. „Nechtějí vidět mámu nebo tátu bez oblečení. Nehodí se to k jejich vnímání rodičů. V pubertě je nahý dospělý dětem vždy k smíchu. Nechce se jim věřit, že i jejich rodiče byli někdy mladí, nechtějí připustit, že jejich máma měla někdy první pohlavní styk. Všechno podobné je prostě „fuj“. Stejně tak tátovy slečny, které měly určitě chlupaté nohy, a jeho mladické licousy jsou dětem k smíchu.“