Diskutujte: Na které místo v Chorvatsku jezdíte a proč na ně nedáte dopustit?

Podotýkám, že to nebylo úplně fér setkání. Těžko jsem se z mnoha různých důvodů mohla lásce ubránit. Počasí nachystalo slunečný mejdan, za celý týden ani jeden mráček na nebi. Ostrov Hvar je krásným počasím ostatně proslulý a jediné, co ho občas trochu trápí, je zdejší pověstný vítr: bóra (bura). Námořníci si o něm vyprávějí, že: „Bóra se rodí v Senji, vdává v Rijece a umírá v Terstu.“ Co se mě týče, předpokládala jsem, že já i moje děti díky silné bóře umřeme na trajektu na zpáteční cestě do Splitu. Pro jistotu jsem ratolesti posadila na otevřené palubě na bednu s plovacími vestami a snažila se v prudkých poryvech vichru věřit úsměvům cestujících z řad místních obyvatel a jejich ujištění, že se nic neděje: „Ništa.“
To jsem se však pěkně na začátek článku vypořádala s jediným zádrhelem svého čerstvého vztahu s Jelsou a přilehlým okolím.

Tady jsou naopak důvody, proč Jelsu milovat:

  • Moře je třeskutě čisté (tím je ostatně Chorvatsko proslulé) – kromě oblázkových pláží a někdy poněkud krkolomných vstupů do moře z kamenů při pobřeží (bez bot do vody, které však seženete snadno v přístavu, se neobejdete), jsou v okolí Jelsy hned dvě pískové pláže přivřené před větrem do zálivů.
  • Kromě hotelů zde fungují samozřejmě i kempy a seženete i soukromé ubytování za přijatelné ceny.
  • Víte o nějakém jiném místě v Evropě, kde by vyráběli tak dobrou zmrzlinu a její kopečky byly tak velkorysé?
  • Koblihy se řeknou „slastice“ a cukrárna „slastičarnica“.

Myslím, že jsou to přesně ty správné výrazy, které vystihují chvíli, kdy si rozhodnete osladit život večer v přístavu, nebo se naopak vydáte do spleti zdejších vyhřátých bílých uliček i po ránu, abyste zachytili náladu probouzejícího se přístavu, jako autorka tohoto článku:


Přístav Jelsa má neopakovatelnou atmosféru. Je sice o něco mladší než přístav Hvar, který pamatuje i římské vojáky, ale i tak na vás zapůsobí „genius loci“. Jelsu mají „na svědomí“ především vlny utečenců z pevniny, kteří v 16. století utíkali před Turky. Nicméně už ve 3. stol. Před naším letopočtem tady Řekové postavili pozorovatelnu, jejíž pozůstatky najdete u tzv. Toru, hranolové věži uprostřed městečka.


Neprocházet se přístavem v teplém večeru znamená přijít o jedinečnou příležitost zjistit, jak místní obyvatelé žijí, čím se baví a co si myslí. Tradičním místním vývozním artiklem jsou především olivový olej a všudypřítomná levandule prosycující přímořský vzduch.