„Rostlina ta pro lidské pokolení jest ten nejwětší prospěch, jejž z wynalezení Ameriky má,“ chválil Jan Svatopluk Presl brambory ve své knize Všeobecný rostlinopis už v roce 1846.

Nepříliš vzhledné hlízy rostliny zvané správně lilek brambor nás nejednou zachránily před hladomory; nejvíce zřejmě v dobách pruských válek, kdy také začala jejich hegemonie na stolech chudších lidí.

Pěstují se stále méně

V současnosti ovšem ona mýtická rostlina, která je kromě chutných hlíz kompletně jedovatá, z našich polí ustupuje. Výměry ploch osazených bramborami neustále klesají.

Zemáky pro celý svět

  • V pěstitelsky dobrých letech se v České republice urodí zhruba jeden milion tun brambor. Z nich se asi 15 % zpracuje (škrob, líh apod.) a zbytek sní. Jako krmná plodina se už prakticky nepoužívají.
  • Celosvětově jsou brambory z hlediska lidské výživy čtvrtou nejdůležitější plodinou: po pšenici, rýži a kukuřici.
  • V Jižní Americe byly posvátnou rostlinou.
  • Ve Španělsku se první brambory objevily v roce 1565. Postupně se rozšířily na celý starý kontinent – zprvu ovšem jako okrasná a léčivá rostlina: hlízy měly být i silné afrodiziakum.
  • Poprvé si v Čechách na bramborách prokazatelně pochutnávali hosté Viléma Slavaty v Praze v roce 1623. Ve velkém se však začaly pěstovat až ve druhé polovině 18. století, kdy se rovněž staly základem lidové stravy (do té doby to byly různé kaše z obilí, pohanky apod.)
  • Prapředci u nás pěstovaných zemáků pravděpodobně pocházejí z Chile.