Přesné rozměry té tichomořské nevábné skrumáže nelze určit. Záleží na tom, jaká koncentrace odpadků se dá považovat za problematickou. Obvykle je za součást „skvrny“ označována ta část oceánu, kde je hustota odpadu větší, než jsou průměrné hodnoty jeho znečištění.

Plovoucí smetiště tvoří převážně plastové láhve, kanystry, kelímky, úlomky polystyrenu, zbytky rybářských sítí, kontejnery, igelitové sáčky, chemické kaly… Vše, co si moře vzalo z pobřeží a přinesly řeky. „Příspěvky“ připlouvají ze západní části USA, Mexika a Kanady, ale také z druhé strany – Japonska, Ruska, Číny, Filipín, Vietnamu a dalších zemí.

Největší žumpa světa

Ohromná masa plovoucího marastu není z letadla ani vesmíru vidět, protože plast i kal přejímají barvu oceánu. Náhodně ji objevil americký výzkumník a mořeplavec Charles Moore v roce 1997, když se vracel ze závodů v severním Tichomoří.

Z iniciativy PlasticsEurope loni 51 světových průmyslových asociací podepsalo deklaraci k řešení odpadních plastů v mořích. Ve fázi příprav je projekt obřího umělého pontonového ostrova ve tvaru trojcípé hvězdy. Práci by na něm našlo okolo 800 lidí.

Kilometry dlouhé fólie sahající až do hloubky 100 m mají zachycovat plastovou změť, která by se po vylovení na místě třídila a recyklovala na granule podle jednotlivých typů. Zaměstnanci by měli vytvořené vhodné podmínky pro dlouhodobý pobyt a relaxaci. Mimo recyklace by se zabývali i pěstováním plodin, výrobou energií ze slunečních kolektorů a větrníků a získáváním pitné vody.

V rámci akce Polytalk 2011 loni proběhlo první lovení plastů ze Středozemního moře. Podle odhadu se v něm za rok z každého km2 posbíralo 18 000 kusů plovoucích kusů. Do sběru odpadů byli zapojeni i rybáři v době, kdy nevyjížděli za úlovky. Obdobná iniciativa pobíhá také v Severním a Baltském moři, kde se očekává ročně 20 000 t posbíraného odpadu.

Jde o práci na řadu let a z ekologických důvodů nezbytnou. Ovšem dá se využít i v reklamě. Například společnost Electrolux se zviditelnila díky projektu Vysavač z moře, když do prodeje dala limitovanou edici spotřebičů částečně vyrobených z recyklovaných vylovených plastů.

Nikdo nenese zodpovědnost

  • Loni v červnu našli na východě Austrálie uhynulou želvu, karetu obrovskou, která měla v zažívacím ústrojí přes 300 kousků umělé hmoty. Žaludek buřňáka nalezeného v Belgii obsahoval přes 1 600 drobných plastových částic.
  • Podle OSN znečištění pláží a moří plasty způsobuje ročně úhyn více než milionu ptáků a přes 100 000 savců.
  • V průměrném vzorku pobřežního písku tvoří až 30 % celkové hmotnosti plastové částečky.
  • Odhaduje se, že jen v USA je každou hodinu do moře vyhozeno asi 2,5 milionu tun odpadků!
  • Plasty tvoří 90 % oceánského odpadu, zbytek představují chemické kaly a další odpadní hmoty.
  • Protože se marast pohybuje v mezinárodních vodách, nikdo za něj nenese zodpovědnost.