„To, co se píše, je jedna věc, co se traduje ústně mezi lidmi, pak druhá, zcela rozdílná,“ říká profesor Markos Fasulis, jenž se specializuje na shromažďování předávaných legend o dávných božstvech své země.
V dnešním náboženském pojetí by jejich nectnosti rozhodně neprošly morálním sítem. „Pověsti, které sepisuju, se předávaly z generaci na generaci a je pravda, že nejvíce si veřejnost brala na paškál nejvyššího obyvatele Olympu – Dia.
Byl to prý takový zvrhlík, že z něj šel strach jak na posvátné hoře, tak pod ní,“ usmívá se Markos Fasulis.
Snědl těhotnou manželku
To, že se Zeus dostal k moci otcovraždou, je známo (spolu se sourozenci zabil vládce Króna a poté se losováním s bratry stal vůdcem nebe i země sám). Neví se však mnoho o tom, jak se mu bránily jeho budoucí ženy.
„Héra byla jeho sestra a nechtěla si ho vzít. Věděla totiž už o jeho prvním velice krátkém manželství s bohyní moudrosti Métis. Té se podařilo několikrát před ním uprchnout, nakonec ji však dostihl, vzal si ji a počal s ní dítě.
Divoch se na chvíli usadil, ale sotva se dozvěděl o věštbě, že ratolesti bude mít hned dvě – dceru a syna – a že budou nakonec jeho zkázou, těhotnou ženu prostě snědl,“ vysvětluje Markos Fasulis, proč se později Héra s ním nehnala do vdavek.
I na ni však nakonec došlo. „Proměnil se totiž v kukačku, která se jí zalíbila natolik, že si ji hřála na hrudi. Nevinný pták se pak proměnil v Dia a ten se jí zmocnil. Aby se vyhnula ostudě, nezbylo jí prý nic jiného než ho pojmout za manžela,“ vysvětluje profesor.
Zeus měl nadále četné milenky a ani jim nebylo mnohdy po chuti se s ním stýkat. Proto je nejčastěji získával lstí: ctnostné Európě se vetřel do přízně proměněn za býka, krásné Alkméně v podobě jejího manžela a člence družiny bohyně lovu Kallistó dokonce jako Artemis!
Měl homosexuální sklony?
Touha nejvyššího olympského pána však nebrala konce… „Často ho najdete namalovaného na nějaké fresce, jak se líbá s hezkými mladíky. A o jednom hezkém princi jménem Ganymédes se traduje, že ho Zeus unesl (jak jinak než v převleku, tentokrát převtělen v orla).
Mladík se pak stal hlavním číšníkem na hostinách bohů, a tak ho také najdeme ve Starých řeckých bájích,“ uvádí profesor s tím, že v knize se naštěstí dočteme jen samé poměrně slušné příběhy.
Pokud by se ale rozšířila o ty, které se dodnes tradují, asi by musela být přesunuta do kategorie mládeži nepřípustných.