Jsem blondýna a dělám v bulváru. Denně klopýtám na jehlách do redakce, abych se smečkou dalších krvelačných hyen vymyslela novou boudu na naše celebrity. Tentokrát si řekněme pár slov o Tině a také tom, jak se sleduje slavná osobnost.

Kde je Tina?

Informace o tom, kdy slavná zpěvačka dorazí, kde se ubytuje a jaký bude mít program, jsou z oficiálních míst pochopitelně dost kusé. Upřesnit si je musí každá redakce sama. Jak? Přes známé, kteří dají echo ohledně příjezdu, či neoficiálně potvrdí, v kterém hotelu bude bydlet. Proto je dobré mít kamarády mezi zaměstnanci luxusních hotelů a restaurací, u ochranky a podobně. A pak už je jen honička… Jeden fotograf čeká na letišti, druhý před hotelem, třetí je připraven na trase a čeká na zavolání, kdyby se cokoli změnilo. Píšící obléhají místa, kde by hvězdu mohli potkat a požádat ji o pár slov. Tohle čekání v zimě, v horku, ve dne, v noci je častěji zbytečné než korunované úspěchem, ani paní Tina toho ostatně moc nepředvedla. Zato to určitě rozbalí dneska večer…

Večeře s Obamou

K tomuto tématu se hodí i historka, kterou jsem nedávno slyšela od jednoho známého. Když Prahu navštívil americký prezident Barack Obama, měl i s manželkou Michelle povečeřet v restauraci U zlaté studně. Kolega novinář měl za úkol „počíhat“ si na ně právě tam. Zajistil si tedy rezervaci, do kapsy dal foťák a vyrazil. Usadil se a, jak to v luxusních podnicích bývá, hned byl u něj číšník pro objednávku. Jelikož ceny U zlaté studně nejsou zrovna lidové, dal si minerálku a kávu. Jenže, ty vydržíte pomalu usrkávat maximálně hodinu… A co pak? Pan prezident nikde a číšník se byl už potřetí zeptat, zda pán bude jíst. Tak si kolega objednal překrm a malé pivo. A přežil druhou hodinu... Co vám mám povídat?! Ten novinář strávil U zlaté studně skoro čtyři hodiny, po předkrmu si musel dát ještě hlavní jídlo a dvě kafe a za večeři zaplatil částku, za kterou by v obyčejných restauracích obědval a večeřel možná celý pracovní týden. Prezidenta se nedočkal... Tak třeba příště!