První zádrhel nastává u výběru sportovní aktivity. Ne každá je vhodná pro všechny. Lidem s nadváhou stejně jako těm s nemocnými klouby se například nedoporučuje běh (zejména ne na tvrdém terénu) nebo squash.

Na bolavá záda je obecně vhodné plavání, ale hodně záleží na stylu – nejlepší je naznak. Pokud dáváme přednost „klasice“, tedy stylu prsa, neměli bychom plavat „jako paní radová“, aby netrpěla krční páteř.

Cyklistika je dobrá na klouby, ovšem konstrukce řídítek trekkových a horských kol zase nesvědčí páteři. Zdravější než sjezdové lyžování jsou běžky. Tenis i golf přetěžují jednostranně.

Většina rekreačně provozovaných sportovních aktivit má zkrátka kromě nesporných pozitiv svá ale… Bez výhrad lékaři doporučují snad jen rychlou chůzi a turistiku, nejlépe v provedení nordic walking.

Rozvíjí všechny svalové skupiny, učí správně dýchat, je to sport nenáročný časově i finančně, může ho provozovat každý. Pochopitelně když se správně naučí odrážet hůlkami a chodit v rytmu. I to lze totiž dělat špatně.

Cvičení proti stresu

Velmi populární je v posledních letech jóga. Také odborníci si u tohoto asijského cvičení skládajícího se z fyzických, dechových, relaxačních a meditačních technik cení přínosu pro pohodu těla i duše: jóga totiž učí správně dýchat, odbourávat stres, relaxovat a čerpat novou energii.

„Jóga mě zaujala už dávno, ale jako vášnivý stoupenec spíše adrenalinových sportů jsem se uchylovala maximálně k několika jednoduchým asánám, a to jen když bylo nejhůř. Většinou šlo o bolesti zad spojené s přetažením nejrůznějšího druhu.

Každý člověk jaksi podvědomě hledá, co by zlepšilo jeho výkonnost, ale zároveň prospělo a ulevilo jeho namáhanému tělu,“ svěřuje se novinářka žijící ve Vídni Nataša Kames.

„Když jsem se před třemi roky seznámila se švýcarskou trenérkou jógy, pochopila jsem, že nejdůležitější je od samého počátku odborný dohled.

Můžete totiž cvičit každý den, ale když nebudete jednotlivé asány praktikovat správně, jóga vám k ničemu nebude a v horším případě může i ublížit. Proto je tak velmi důležitá osoba lektora, který by měl mít možnost neustále vás kontrolovat a opravovat.“

Rizikové asány

Jeden ze základních druhů jógy je aštangajóga. Jde o dynamické a fyzicky náročné cvičení skládající se z přesně daného pořadí vzájemně propojovaných pozic. Další typ se nazývá hathajóga.

Jedná se o silovou formu jógy, která však není příliš náročná. Proto je vhodná také pro lidi s fyzickým omezením. Velmi populární se v posledních letech stala dynamická power jóga, při níž se zapojují všechny svaly těla. V kurzu je nyní také bikram jóga, která se provozuje při vysokých teplotách.

I jóga ale může být nebezpečná. „Velmi mě zaujal text novináře a přesvědčeného jogína Williama Broada publikovaný nedávno v New York Times,“ říká Nataša Kames.

„Líčí četné případy zranění. Popisuje situace, kdy extrémní nebo nesprávné cvičení vedlo ke zlomeným žebrům, poškozením kyčelních kloubů a vážným neurologickým poruchám dokonce u zkušených jogínů. Cituje newyorského trenéra Glenna Blacka, podle nějž by měla většina lidí cvičících bez odborného dohledu s jógou zcela přestat.“

Článek se dovolává i na mnohé starší medicínské studie – například tu z roku 1972 neurofyziologa z Oxfordu Ritchieho Russella, která ukázala, že – zřídka, ale přece – můžou některé jogínské pozice vyvolat dokonce u relativně mladých zdravých lidí mozkovou mrtvici.

Průzkum z roku 2009, který provedl tým lékařů z Columbia University zaznamenal, že nejčastější zranění v souvislosti s jógou se týká bederní páteře, ramen, kolen a šíje. Vyskytly se i případy, kdy extrémní ohyby a otáčení vedly k poškození mozku.

Máme proto my v Evropě, kteří „stoje na hlavě“ a pozice kobry nemáme v krvi, na jógu zapomenout? Nataša Kames rozhodně nesouhlasí:

„Aquila Camenzind, akreditovaná instruktorka jógy, dcera švýcarské matky a pákistánského otce, členka švýcarského svazu jógy, mi před časem řekla: ,Jóga je vhodná pro každého. Intenzitu cviků si může určit každý sám.

Při józe nejde o výkony, ale daleko více o harmonii a tělesnou pohodu. Pro začátek však každému doporučuju seriózní školu, kde se naučí základům jógy pod vedením odborníka.‘

Podobně i newyorský trenér Glenn Black, který provozuje jógu čtyřicet let, nezatracuje ,systém‘, nýbrž jeho praxi. Jóga není problém, jen její neprofesionální trénink.“

Cvičení bez mučení

  • BOSU – cvičení na „polomíči“, z jedné strany plochém a pevném, z druhé vypouklém. Jde o širokou škálu rehabilitačních, balančních a posilovacích cviků, při kterých zapojujete jak vědomé, tak hluboké kosterní svaly, jež zajišťují správné držení těla.
  • FLOWIN – cvičení na desce, po které se posouvají tzv. pady (podložky) se speciální povrchovou úpravou. Výhoda je velké zapojení hluboko uložených svalů podél páteře a možnost vytvoření i aerobního dynamického tréninku.
  • KETTLEBELL - cvičení s velkou kovovou koulí o hmotnosti 8 až 20 kg technikou houpání, tlačení a tahání. Během 30 minut se procvičí celé tělo, posílí svaly a spaluje tuk.
  • PILATES - sestava více než 30 cviků zaměřená na posílení hlubokých břišních a zádových svalů, na aktivaci bránice a svalů pánevního dna. Cvičí se na podložkách, většinou vleže, ale také v kleku nebo sedu a může se užívat i široká škála pomůcek. Cviky jsou velmi obtížné na správné provedení, proto je vhodné naučit se je pod dohledem zkušených lektorů. Pocity po cvičení musejí být příjemné, v žádném případě člověk nesmí cítit bolest v dolní části zad.
  • POWER PLATE - speciální vibrační plošina určená ke kondičnímu cvičení, na níž klient pracuje s vlastní hmotností a nepotřebuje žádné další pomůcky. Cvičení na kmitající plošině je velmi účinné a namáhavé. Práci svalů zlepšují a zefektivňují vibrace. Nedávné průzkumy potvrdily, že power plate snižuje množství tuku, jenž se ukládá uvnitř břišních orgánů. Pro dosažení správného účinku stačí cvičit půl hodiny.