Její filmová dráha byla dlážděna rolemi latinskoamerických superkrasavic. Salma Hayek (42) ale dokázala víc než jen stát se nejžhavější mexickou sexbombou Hollywoodu: je také mocnou televizní producentkou a ve volném čase zachraňuje životy tisíců dětí.

Kráska z mexických telenovel

Hned na začátku své kariéry se Salma Hayek odhodlala k mimořádně riskantnímu kroku: v rodném Mexiku opustila své záviděníhodné postavení hvězdy tamějších telenovel a koupila si letenku do Hollywoodu. Byla připravená začít znova, od nuly. Netušila ale, že ji čeká návrat ještě dál než na startovní čáru. Její hispánský přízvuk ji v konkurenci zástupů blonďatých dlouhonohých kolegyň odsoudil do rolí služtiček. „Nezáleží na tom, jak moc jste hezká a talentovaná,“ řekl jí jeden dobrosrdečný producent. „Nikdy nedostanete hlavní roli, protože přece nebudeme riskovat, že otevřete pusu a lidi si vzpomenou na svou uklízečku.“ Denně byla v pokušení to vzdát, ale nakonec jí záchranné lano hodil režisér Robert Rodriguez, který jí nabídl hlavní ženskou roli ve svém filmu Desperado po boku Antonia Banderase.

Jenže to fungovalo jen chvíli. Po úspěchu Desperada si myslela, že teď už má úspěch v kapse. Ale zjistila, že stojí znova na začátku. „Kdo to kdy slyšel, že by Mexičani lítali do vesmíru,“ odbyli ji například v konkursu do jedné sci-fi. „Jediný způsob, jak se dostat k rolím, bylo hrát si na sexy dračici,“ přiznává. „Došlo to tak daleko, že jsem začala být poměrně známá jako filmová sexbomba, a kdybych k sobě nebyla upřímná, mohla bych si říct: Splnil se mi sen.“ Její skutečný sen však byl zahrát si mexickou malířku Fridu Kahlo. I ten se jí nakonec splnil, ale jen díky tomu, že se sama pasovala do role producentky. Produkování si od té doby vyzkoušela ještě několikrát – právě ona například stojí za americkou verzí superúspěšného seriálu Ošklivka Betty. Mexická služtička to dotáhla na mocnou hollywoodskou hráčku.

Salma záchranářka

Stejně urputně, jako Salma bojovala o svou vlastní kariéru, se nyní angažuje také v boji za práva slabších. Účastnila se například kampaně kosmetické firmy Avon proti domácímu násilí na ženách, vystupovala v legendární divadelní inscenaci Vagina Monologues a nyní se stala tváří kampaně společnosti Pampers a UNICEF za vymýcení mateřského a novorozeneckého tetanu, na který dosud umírají kojenci ve 46 zemích světa. „Pomyšlení, že dítě zemře na nemoc, které by se dalo snadno zabránit, je nesnesitelné. Když víte, jak zachránit život dítěte, co by vás mohlo zastavit?“ říká Salma Hayek. „S kampaní 1 balení = 1 vakcína je to tak snadné,“ dodává. Z každého balení výrobků označených Pampers UNICEF se totiž 0,047 eur (zhruba 1,17 Kč) odvádí na vakcíny pro ohrožené děti a matky.

Nejlepší období života

Téma ohrožených dětí se jí nyní osobně dotýká: před rokem se jí totiž narodila dcera Valentina. Salma, která až dosud neúnavně pracovala na své kariéře a usilovně válčila do mnoha frontách, se ze dne na den přehrála do role matky. „Těhotenství jsem si opravdu užívala. Bavilo mě to. Měla jsem těhotenskou cukrovku a byla jsem hrozně tlustá, ale řekla jsem si: Tohle všechno patří k tomu, že budu mít dítě, a já to tak chci,“ říká a vzpomíná na nejtěžší okamžiky těhotenství: „Když nevíte jistě, jestli se dítě narodí zdravé, dovádí vás to k šílenství. Naučí vás to pokoře.“ S tím, že její první dítě přišlo poněkud pozdě, si hlavu příliš neláme: „Všechno jsem v životě měla o něco později než ostatní. Teď je mi přes čtyřicet a vím, že to je věk, kdy hodně žen propadá depresím. Na to já ale říká: Ne, ne, ne, NE! Prožívám nejlepší období svého života.“

Po jejím boku v tomto období stojí Valentinin otec Francois Pinault, jinak šéf korporace, která vlastní módní značky Gucci, Balenciaga a Yves Saint Laurent. Vlastně, doslovně vzato, zas tak moc často po jejím boku nestojí. Pracuje totiž v Paříži, zatímco Salma žije v Los Angeles. „Většině mých kamarádek to připadá šílené,“ přiznává Salma. „Ale každý vztah je jedinečný a musíte mu dát prostor, který potřebuje. Musíte mít odvahu říct: takoví holt jsme, možná nejsme dokonalý pár, možná nežijeme jako naši rodiče, ale je to náš příběh a ne jejich.“ Na otázku, jestli by si přece jen nepřála se svým partnerem trávit víc času, odpovídá šalamounsky: „Přát si něco je moc hezké. A určitě je lepší si přát, abychom spolu trávili víc času, než si přát, abychom se toho druhého aspoň na chvíli zbavili.“