Žádat o zvýšení výživného rovná se bojovat s větrnými mlýny. Alespoň podle mých zkušeností. Po rozvodu mi na dceru (byly jí tehdy necelé dva roky) bývalý muž platil nejprve 300, později 450 Kč měsíčně.
Podotýkám, že tím jeho otcovský zájem končil, nikdy své dítě nenavštívil, nenapsal mu ani nezavolal.
Trest smaže účinná lítost
**JUDr. Jan Černý, advokát, Advokátní kancelář Černý-Raupachová, Praha 1
- Vyživovací povinnost rodičů k dětem řeší zákon o rodině. Trvá do té doby, dokud potomci nejsou schopni sami vydělávat. Oba rodiče mají na výživu dětí přispívat podle svých možností a majetkových poměrů. Nejvhodnější je, když se na výšce alimentů dohodnou. Pokud ne, nezbývá než se v této věci obrátit na soud. Ten potom zkoumá nejenom majetkové poměry obou rodičů, ale i potřeby dítěte. Zjednodušeně: jiná výše výživného bývá přiznána dítěti, které má mnoho nákladných zájmů (lyžování, tenis, golf, jazyky), než takovému, jež přijde ze školy domů a dívá se na televizi.
- Návrh na zvýšení alimentů je „důvodný vždy, když dojde ke změně poměrů majících na výživné vliv“. Například jde-li dítě studovat na školu do jiného města nebo začne trpět chorobou, která znamená vyšší náklady na léčebné metody apod. Návrh na výživné by měl být soudem projednáván tak, aby nebyl narušen „chod domácnosti“, tedy bez zbytečných průtahů, co nejdříve.
- Pokud se někdo úmyslně vyhýbá vyživovací povinnosti, páchá trestný čin, za což mu hrozí až dva roky odnětí svobody. Ještě přísnější trest mu hrozí, je–li tím dítě vydáno tzv. nebezpečí nouze. Jestliže tedy otcové (platí to ovšem i pro matky) své povinnosti neplní, je možné podat trestní oznámení a policie by měla začít případ šetřit.
- Pro tyto případy je v zákoně zvláštní ustanovení o účinné lítosti. Obecně lze říci, že když otec (nebo i matka) dodatečně svou povinnost splní dříve, než soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek, trestnost činu zaniká. Ze své praxe znám mnoho případů, kdy si otcové „vzpomněli“ na svou povinnost hned po převzetí obsílky od policie.