Před nejmocnějším pánem své doby (žil v letech 406-453 n. l.) se třáslo půl světa: Číňany prý donutil ke stavbě Velké zdi, rozpoutal osudové stěhování národů a římské impérium mělo po staletích prosperity najednou na kahánku.

Zakrslé postavy s protáhlými lebkami a zjizvenými obličeji na malých, ale nesmírně rychlých koních, se totiž zjevovaly náhle a útočily bez varování. Přežít nechávaly jen pár vyvolených dívek a ty pak odvážely s sebou.

Jeden z germánských úlovků pro tatíčka nebo Bič boží, jak Attilovi přezdívali, byla i Ildika. Než se však dostala k němu do harému, zakoukala se do jeho syna Kasara.

Chtěla s ním uprchnout, ale byli hned dopadeni. Kasar byl mučen a nešťastná dívka nakonec dobrovolně dorazila do lože vládce Hunů, aby svého milého zbavila dalšího týrání.

Hledalo se také u Olomouce

Muž, jenž se k ní blížil, byl mohutný, s velkou hlavou, tmavou pletí a smyslnými rty. Mnul si dlouhý knír podle čínské módy a v očích mu žhnul nebezpečný pohled. Ildika se usmívala při podávání poháru s vínem, ovšem za zády svírala malinký ostrý nůž…

Ráno byl Attila nalezen mrtvý v kaluži krve. Zabila ho jeho poslední manželka, nebo zemřel na nějakou nemoc, jejímž projevem bylo krvácení z nosu, kterým často trpěl?

Na tuto otázku dosud nikdo odpověděl, protože tělo vůdce nebylo nalezeno; stejně jako poklady, příslušnice harému a oři, s nimiž byl pohřben. A že se po něm dobrodruzi z celého světa něco napátrali: v Rumunsku, Maďarsku, Srbsku i u nás v Nákle u Olomouce.

Badatelé v nebezpečí

„O Attilově hrobě koluje mnoho pověr. Jeho tělo mělo spočinout v trojité rakvi: zlaté, stříbrné a nakonec železné. Kde se místo nachází, nebylo známo, neboť přes něj byla svedena řeka,“ říká rumunský badatel Ovidiu Antal a upozorňuje tak na Tisu, jejíž pramen přes právě nalezený hrob skutečně vede.

Zatím nechce prozrazovat další detaily, o jeho pravosti však prý vůbec nepochybuje, protože už rozluštili nápis Fulgur conditum (zakopaný hrom), který má podle legend vetřelce varovat před temnými silami.

O Attilovi se totiž tradovalo, že kromě vojevůdcovských schopností vládne i černou magií. Za sebou zanechal několik nevyjasněných úmrtí včetně svých strýců či bratra.

A očarovat prý měl během tajemných rituálů, do nichž patřilo rozřezávání si obličejů i pití krve, dokonce svou armádu.

Doufejme tedy, že překvapivý nález v Rumunsku nepřinese jeho objevitelům žádné nečekané nehody, ale jen – pokud se tedy skutečně jedná o bájný hrob - historickou slávu.