„Čím méně důkazů, tím více legend,“ říká na počátku slavného filmu Juraje Jakubiska hlas Bolka Polívky a v tomto případě snad nemůže být pravdivější tvrzení.

I po téměř 400 letech se stále vynořují nové pověsti. Které vycházejí z pravdivých příběhů a které jsou jen výplodem myslí lovců senzací?

Záhadný spis o pacientkách

„Nejčerstvější zpráva, jež po okolí koluje, je to, že se našel spis obsahující seznam asi čtyřiceti žen s výčtem jejich zdravotních neduhů a podrobným popisem toho, jak byly léčeny hraběnkou z Čachtic,“ říká jedna z obyvatelek obce, v níž dnes bydlí zhruba 4 000 obyvatel.

Příběh zdejšího „Drákuly v sukních“ znají všichni, nad tím, kde je pravda, však jen krčí rameny: „Samozřejmě jsme byli mnohokrát na hradě, kde dodnes stojí mučírna, ve které prý Báthorka panny píchala špendlíky, bodala jehlicemi, bičovala je, polévala vroucí vodou nebo jim pálila různé části těla žhavými kleštěmi…“ krčí rameny asi 40letý podnikatel ze stejné vesnice.

Jenže na druhou stranu Alžběta Báthory osobně před žádným soudem nikdy nestanula. Je tedy možné, že to byla lidová léčitelka, byť s poněkud drsnějšími metodami, jak vyplývá z filmu Juraje Jakubiska?

V 16. století bylo běžné, že se urozené dámy věnovaly tomuto druhu charity a svazování řetězy, máčení v horké vodě či pouštění žilou byly naprosto běžné léčebné postupy. Mohla celá legenda o šílené vražedkyni vzniknout z vynásobeného čísla obětí, kterým její metody nepomohly? Nejnižší odhady mluví o dvou stovkách umučených žen.

V krvi se nekoupala

„Takové koupání v krvi je z vědeckého pohledu nesmysl, na jednu by to dělalo šedesát až sedmdesát zavražděných dívek. Ale to by nezvládla ani Báthory,“ uvedl pro Novinky.cz spisovatel Andrej Štiavnický, který se odkazem čachtické paní zabývá už čtvrtstoletí a napsal o ní několik knih.

Některé praktiky jí připisované považuje za smyšlenky, rozhodně však nezastává názor, že by dívkám kolem sebe nějak zdravotně prospívala.

„Nebyla to žádná léčitelka, jestli jim pomáhala, tak jedině na onen svět,“ je přesvědčen a upozorňuje na fakt, že existují desítky autentických dobových svědectví o tom, že se jednalo o krvelačnou bestii a sexuální sadistku.

Kde je tedy pravda? První legenda o krvavé hraběnce vznikla sice až 100 let po její smrti, ale od té doby už nikdy nevymizela z podvědomí lidí. Zda to změní nedávno nalezený spis, o jehož autenticitě odborníci zatím pochybují, zůstává otázkou…