Jsem blondýna a dělám v bulváru. Denně klopýtám na jehlách do redakce, abych se smečkou dalších krvelačných šmejdů vymyslela novou boudu na naše celebrity. Dneska si řekneme pár slov k pokračování české kuchařské války.
Jiří Babica: Vaří už druhý rok
Už to budou dva roky, co se Jiří Babica objevil na obrazovce. Díky lidovému vystupování a vaření, které zvládne každý a za nízké ceny, si záhy získal srdce mnoha televizních divaček. Brzy se ale také objevil jeho zarytý nepřítel – šéfkuchař a hvězda konkurenční televizní stanice Zdeněk Pohlreich (53). Čas od času do sebe navzájem pořádně rýpnou, což vzbudí vášně i v táborech jejich příznivců. Prostě tu máme „pohlreichovce“ a „babicovce“. A toho Jiří Babica chytře využil k reklamě na svůj pořad...
Jiří Babica
Nové díly Babicových dobrot, které se natáčejí v těchto dnech, se na obrazovce začnou objevovat od 5. září. Jedinou drobnou změnou je, že se Babicovy dobroty stěhují ze soboty na neděli a začínat budou již před půl šestou. Jejich protagonista je už nyní začíná propagovat na všech frontách a zvolil ten nejjednodušší způsob: Šťouchnul si do Pohlreicha! Odmítl totiž dělat rozhovor pro jeden magazín v restauraci, kterou Pohlreich vede, s tím, že za hodně peněz je tu málo muziky. „Když jdeš do luxusního podniku, odcházíš hladovej, protože platíš za nájem a dva číšníky u stolu, ale ne za jídlo. Hezky to na talíři naaranžujou, ale já jdu fakt domů hladovej,“ řekl a ještě se podivil, že můžou někde stát špagety aglio e olio (s česnekem a olivovým olejem) celých 85 Kč, když výrobní cena porce je podle něj necelé 2 koruny.
Jirka měl tentokrát navrch
Pohlreichova reakce na sebe nenechala dlouho čekat – novináři mu samozřejmě Babicovy výroky za tepla zavolali, a on se neudržel. Opět se nechal slyšet, že Babica ničemu nerozumí a vařit neumí. „Ať si vaří tu svou čínu a neprofituje na mně,“ nechal se slyšet Pohlreich. Trochu si ale naběhl! Za prvé právě díky této reakci se z běžného rozhovoru stala docela sledovaná událost a za druhé i ti, kteří jinak Babicovým dobrotám zrovna nefandí, musejí Jiřímu dát tentokrát tak trochu za pravdu. V luxusních restauracích se opravdu platí za jméno podniku, nóbl prostředí, obsluhu a podobně. A s tím se musí počítat!
Nebo si myslíte, že míchaná vejce se slaninou a pažitkou, která v drahém podniku klidně přijdou na stovku, budou o tolik lepší a kvalitnější než ta v obyčejné hospodě?