Naposledy ANDREE KERESTEŠOVÉ (27) zatrnulo, když cestovala za svou rodinou na východní Slovensko. I tehdy ale prokázala, že má kuráž a jen tak někdo si na ni nepřijde.
Andrea Kerestéšová, Roman Vojtek
Vaše poslední cesta za příbuznými prý byla víc než napínavá?
Mám kocoura Kvika, proto na Slovensko jezdím vlakem, do letadla s ním nesmím. Jenže cestování s kocourem má taky svoje negativa – stačí, že má někdo alergii a musím z kupé odejít, proto nejezdím lehátkovými vozy, ale těmi sedadlovými. Naposledy jsem se v jednom usadila, byla tam ještě jedna paní, natáhla jsem se, zavřeli jsme kupé a myslely jsme si, že bude všechno v pohodě. Vždycky spím na tašce, kde mám doklady, aby mi je nikdo nevzal. A najednou, ve tři ráno, probudím se a co nevidím. Tři chlapi na chodbičce, jak kontrolují, jestli spíme, a najednou ruka v kupé… Hrozně jsem se rozčílila, probudila celý vagon, utíkala za nimi bosá, protože spím bez bot. No hrůza. Dokonce jsem slyšela, že ti zloději už to mají tak vychytané, že mají nějaký plyn, který stříknou do kupé, a vyhlídnutá oběť patnáct minut tvrdě spí a oni ji za tu dobu můžou okrást. Člověk vůbec nic neví a krádež zjistí až po příjezdu domů. A ani netuší, kde ho vlastně okradli.
A musí kocour vždycky jezdit s vámi?
Musí! Celá rodina se na něj těší. Je z ulice, z útulku. Nejdřív nad tím naši kroutili hlavou: Kočka do bytu, navíc z ulice a špinavá (smích). Maminka zpočátku říkala, ani mi s tím kocourem nejezdi, ale já si postavila hlavu: Buď oba, nebo nikdo. Od té doby je členem rodiny a mamka, která zvířátka v obýváku nemusí, je z něj úplně unešená.
Určitě se doma pravidelně vyptávají také na přítele…
Samozřejmě, že se zajímali. „Tak co, Andrejko, už někoho máš?“ ptali se mě vždycky, když jsem přijela. „Budeš tak dlouho vybírat, až přebereš,“ říkali mi. Když jsem nedávno přijela domů, maminka už věděla, že někoho mám (asistent režie Jakub Strangmuller – pozn. red.), a začala zjišťovat: „Čech nebo Slovák?“ „Čech,“ řekla jsem – „Pane Bože,“ maminka na to. „Z Prahy?“ – „Ano.“ „Panebože!“ zvolala maminka! „Je pokřtěný?“ – „Ne.“ „Šmarjápanno! Kolik mu je let?“ – „25.“ „Ježišikriste, dopadneš jako já s otcem!“ uzavřela to maminka. Jak dopadli vaši rodiče? No dobře! (smích) Jsou dodnes spolu… I když to samozřejmě nebylo každý den růžové. Vztah je často o překonávání překážek.
Tip KAFE.cz
Celý rozhovor si můžete přečíst v časopise Story, které je právě na novinových stáncích.