Chodím ráda do divadla, mám spoustu přátel a taky přítele. Jiřího jsem našla na internetové seznamce. Až po několika nezdařilých pokusech, protože přiznat věk je odvaha, oni si pánové po šedesátce brousí zuby na čtyřicítky, i když by si fešná šedesátka o takového namyšleného pupkáče neopřela ani kolo. Ale po pátém pokusu jsem měla štěstí, seznámila jsem se s mužem stejného věku, který netrpí mindrákem odcházejícího mládí a nepotřebuje si masírovat ego před nějakou mladicí. Hledal partnerku věkem i zájmy k sobě a už při třetím setkání nám bylo jasné, že volba byla oboustranně dobrá.

Když náš vztah začal zapouštět kořínky, rozhodla jsem se oznámit tuto radostnou zprávu dcerám. Reakce byla zpočátku kladná. „To je fajn, mami, aspoň budeš mít dobrého kamaráda, půjdete spolu na procházku, do kina, třeba ti doma něco opraví a nebudeš vyhazovat peníze za řemeslníky,“ pravila starší Ivana. „Neopraví,“ řekla jsem. „Je to historik a na manuální práci levý jako šavle. Ale umí krásně vyprávět, je chytrý, má rád literaturu, má rád mě, a to je hlavní, a taky se mu líbím a on mně.“

Přihlásili jsme se s Jiřím do tanečních pro dospělé, usoudili jsme, že to může být docela legrace. Probrala jsem svůj šatník a udělala v něm doslova vichřici. Všechno, co jsem na sobě neměla dva tři roky, šlo na charitu. Pryč s usedlými kostýmky! Něco putovalo i do popelnice. Proběhla jsem pár butiků a koupila si nové šik oblečení. Sportovní i do společnosti. A k tomu několikery nové boty, přiměřeně sexy spodní prádlo a punčochy s krajkou. Jiří byl nadšený. Ale když jsem tu nádheru předvedla dcerám, byly z toho paf.

„Mami, na co potřebuješ takové prádlo? A co tahle noční košilka???“ málem zavyla má osmatřicetiletá dcera Irena.„No, na co asi,“ pravila jsem významně a Irča obrátila oči v sloup. „Mami,“ pronesla nevěřícně. „Ty mi chceš říct, že…“ a významně se na mě podívala. „Ano, chci ti říct že! A je to fajn, a to je slabý slovo, protože s Jiřím zažívám věci, které jsem až dosud nepoznala.“ – „Prosím tě, už radši mlč. Já to nechci slyšet. V tvým věku?!“

S pochopením jsem se nesetkala ani u mladší dcery. Věra jen kroutila hlavou. „Ty ses snad zbláznila! Chápu, že potřebuješ přítele, na kulturu a tak, ale vy spolu i spíte!“ „To taky,“ pravila jsem, „ale my se hlavně milujeme. Máme spolu sex!“ Dcera se na mě podívala s nelíčeným zhnusením. „To si radši nebudu vůbec představovat.“ Rozhovor mě začínal bavit. „Nepředstavuj,“ řekla jsem jedovatě. „Tak daleko tvá fantazie nesahá.“ Dcera mě označila za potřeštěnou stařenu se splašenými uhasínajícími hormony. „Měla bys s tím jít k doktorovi,“ usoudila. Nejradši by mi předepsala vysoké dávky bromu.

Úplně jiný názor mají moje vnučky. Z mojí nové „image“ se upřímně radují. „No, babi? Ty seš fakt dobrá, já tě žeru,“ řekla šestnáctiletá Ivana a osmnáctiletá Karla se nabídla, že ještě vymeteme pár obchůdků a vybereme doplňky. Šátky, bižuterii a tak. A já si kladu otázku: jsou moje dcery jen zapšklé konzervy, nebo mi závidí?

Alena

„Dcera mě označila za potřeštěnou stařenu se splašenými uhasínajícími hormony a posílá mě k doktorovi. Podle ní nemám na sex nárok.“

JAK JSOU NA TOM CELEBRITY

* I po sedmdesátce můžete prožívat skvělý partnerský život. Důkazem je MARIE ROTTROVÁ, která si ve zralém věku našla o 15 let mladšího přítele Milana a začala s ním žít. „Jsme si hodně blízcí, spojuje nás láska, vzájemný respekt a také to, že jsme oba rodinné typy. Nemusíme moc chodit do společnosti, rádi trávíme čas doma,“ svěřila se zpěvačka, která má dva dospělé syny. Jeden z nich sice žije až v Kanadě, ale s oběma se pravidelně vídá a oba její vztah schvalují.

* Ve zralém věku se do nového vztahu pustila VERONIKA FREIMANOVÁ. Poté, co se rozvedla s nevěrným manželem, režisérem Jaroslavem Brabcem, jí osud dopřál ještě jednu lásku. V 57 letech se po čtyřech letech vztahu provdala za stejně starého Vladimíra Boučka. Potkali se v historickém muzeu v Písku, kde herečka účinkovala na soukromé akci. Vladimír se tam staral o expozice, zamilovali se a byla z toho svatba. Sňatek odsvědčily novomanželům jejich děti, které proti jejich vztahu nic nenamítají.

* ZLATA ADAMOVSKÁ a Petr Štěpánek se znali léta, ale pověstná jiskra přeskočila až při natáčení seriálu Ordinace v růžové zahradě. „Při natáčení jsou pauzy, které trávíte povídáním s kolegy, a my jsme zjistili, že máme mnoho společného,“ přiznala později Zlata Adamovská. Svůj vztah se rozhodli posvětit svatbou. A děti jí tento krok schvalovaly. „Jsou už dospělé a konzultujeme spolu všechno. Petr je při jednom nedělním obědě takzvaně požádal o moji ruku,“ řekla magazínu DNES.

* V pokročilém věku stanul znovu před oltářem britský PRINC CHARLES. Bylo mu 56 let a jeho vyvolené CAMILLE PARKER BOWLESOVÉ o rok více. Na sňatku byl nejzajímavější fakt, že ho otci odsvědčil syn William. Přestože se všeobecně vědělo, že za krach manželství jeho rodičů z velké části mohla právě Camilla, vzal skutečnost s rozumem. „Camilla je obdivuhodná žena, která udělala našeho otce šťastným,“ vysvětloval. I mladší Charlesův syn Harry sňatek schvaloval. Všichni spolu velmi dobře vycházejí.

Dobrá rada

Alena by ve vlastním zájmu neměla až příliš spěchat na seznámení svých dcer s přítelem Jiřím. Bylo by pro něj svízelné, kdyby mu dávaly najevo, že ho považují za gerontofilního zvrhlíka.

Věk je jen nevypovídající číslo

* Kdo z nás někdy nepotkal „stárnoucí“ třicátnici na pomyslném sklonku života, mající jedinou starost: aby už měla vše co nejrychleji za sebou! Na druhé straně je dnes spousta agilních seniorů, jimž lze jejich elán jen závidět. Alena může být zářným příkladem toho, jak bohatě lze i v jejím věku žít.

* Dcery vychovala, vnučky už odrostly, a tak si mohla začít plnit někdejší sny. Dokonce vedle muže, s nímž si v mnoha ohledech rozumí. I v té posteli. To je ovšem něco, co dcerky nějak nemohou strávit. Ochotně by jí zřejmě dopřály přítele, s nímž by chodila krmit holuby; kdo to ale kdy slyšel, aby se v jejich věku oddávali oněm „směšným pohybům“.

* Možná z nich mluví pustá závist, možná jsou v zajetí zavedených mýtů o nepatřičnosti sexu ve zralém věku, jichž se navzdory důkazům o přesném opaku držíme až s překvapující vytrvalostí. Ve hře ale mohou být i zcela pragmatické úvahy. Zřejmě se neobávají matčiny případné gravidity, na druhou stranu nelze vyloučit, že její útulný byteček by se časem mohl některé z vnuček docela hodit! A teď se v něm bude roztahovat nějaký halama, ke všemu ještě nepraktický historik.

* Při vší smůle má však Alena štěstí alespoň na vnučky. Jim její jednání naopak imponuje, pro ně není ideálem babička v šátku a s kapsářem plným cukrátek, ale naopak čiperná bytost se spoustou zajímavých aktivit. Není sebemenší důvod, aby se babička omezila pouze na „šedesát a více odstínů šedi“, když téměř totéž a v mnohém výrazně barevněji může prožívat doslova na vlastní kůži!

* Časem si zřejmě zvyknou i její dcery. Čím méně si jimi nechá svůj život řídit, tím dříve jim nic jiného než přijetí reality nezbude. Ona totiž žena po šedesátce nemusí být ještě žádný „geront“, ale naopak docela půvabná a přitažlivá bytost. Vím, o čem mluvím, pár takových mám okolo sebe. Dokonce doma!