Hana: Rozvádím se s despotickým manželem, syn mne za to zatratil, vidí se v něm

S tchyní Haničkou vycházím lépe než s vlastní mámou. Mám ji moc ráda a děti svou babičku milují. Ale teď se s ní scházím tajně a vnoučata ji nevidí vůbec.

Můj muž Vladimír je dominantní typ, což mi původně vyhovoval a dokonce imponovalo. Jsem spíš tichá a trochu nerozhodná, takže mít vedle sebe energického chlapa, který se o všechno postará a zařídí i věci téměř neřešitelné, bylo pro puťku jako já hotové terno.

Tušila jsem, že v manželovi dřímá i odvrácená strana dominantního „samce“ – mužský šovinista. Vždycky se totiž zastával mužů a hledal pro ně polehčující okolnosti i v situacích, kde by je našel málokdo. Soused dal manželce pár facek? Asi si to zasloužila! Kolega je své ženě nevěrný? Nejspíš k tomu má důvod.

Zažádala o rozvod

Na příslušnice slabšího pohlaví má však úplně jiné měřítko. Včetně své matky Haničky. Ta se nedávno vzbouřila a po dlouhých letech trápení podala žádost o rozvod. Naprosto ji chápu! Ve srovnání s tchánem je můj manžel úplný beránek. Slabounký odvar sobeckého, pedantského, zapšklého a lakomého tyrana.

Vláďa si o tátovi iluze nedělal, uznával, že za vzdělání a start do života vděčí své pracovité a energické mámě. Věděl, že to s manželem neměla vůbec lehké. Ale táta je holt táta, ať je jaký chce, a rodina má držet pohromadě. A tohle pravidlo si máma dovolila porušit.

V minulých letech už několikrát naznačila, že se rozvede. Vláďa to ale nebral vážně. „Přece se nebudeš teď v šedesáti rozvádět. A co by si bez tebe táta počal? Vždyť nemá ani pořádný důchod, dělat nemůže a je chabrus na záda.“ Jenže Hanička odmítla domácí tyranii dál snášet a o rozvod zažádala.

„Tu žádost stáhneš, mami, nebo už neuvidíš vnoučata!“ vyhrožoval Vladimír. „Co tím chceš dokázat? Chceš mě potrestat? Vždyť ublížíš i vlastním dětem, které mě mají rády! To ti nedochází?“ oponovala tchyně.

Obě jsme si myslely, že jen vyhrožuje, že mu dojdou včas důsledky takového nesmyslného rozhodnutí. Přece věděl, jak si děti s babičkou rozumějí, že se nemůžou dočkat, až ji zase uvidí. To se bohužel nestalo.

Vláďa se postavil na stranu otce a ten si z něj udělal spojence. Tchán je u nás pečený vařený a Hanička k nám nesmí. Zákaz jsme porušily jen jednou - v bláhové naději, že Vláďa ustoupí. Jenže on ztropil před dětmi takovou scénu, že z toho pětiletá Soňa dostala hysterický záchvat a sedmiletý Jirka utekl přes zahradu k sousedům.

Děti babičku milují

Když Hanička odcházela, Soňa se jí držela jako klíště a nechtěla ji vůbec pustit. Manžel mě pak obvinil, že jsem dětem způsobila trauma a že se to už nikdy nesmí opakovat! Ony se však po babičce ptají a stýská se jim.

„Tatínku, proč k nám babička nesmí?“ A manžel odpovídá: „Babička zlobila, ublížila dědečkovi. To se nedělá. Dědeček je teď moc smutný. Tak na něj buďte hodné.“ Posledně Soňa našpulila vzdorovitě pusu a pronesla: „Ale děda nás nemá rád. Pořád křičí a zlobí se. Babička byla hodná. Četla nám pohádky a hrála si s námi.“

Jirka se přidal. „Jo – a jezdila s námi na kole a hráli jsme bojovky. A na zahradě fotbal. Vždycky jsem jí dal góla! Děda si nehraje, on si s námi nikdy nehrál.“ Manžel mi pak mezi čtyřma očima řekl, že se nenechá od dětí citově vydírat – a kdoví, zda na tom nemám svůj podíl.

Moc dobře ví, že se s jeho matkou tajně scházím. Zakázat mi to nemůže, ale jen ať se opovážím vzít s sebou děti. S jeho zatvrzelostí si nevím rady a jsem ze situace nešťastná.

Magda

Co na to psycholog?

O svůj názor se podělil psycholog PhDr. Petr Šmolka

  • Vladimír je prý dominantní muž. Nic proti, i takový chlap může být dobrý manžel a otec. Zvlášť pokud má vedle sebe partnerku, jíž jeho rozhodnost vyhovuje.

  • Vladimírovi nikdo nemůže upřít právo být na straně otce a s matkou nesouhlasit. Nemá však právo do matčina rozhodnutí rozvést se jakkoli zasahovat, natož vyhrožovat ultimáty. A on si dokonce vzal své děti jako rukojmí! Těžko říct, koho vytrestal víc, jestli je, nebo babičku, v každém případě ale trpí i manželka. Pokud hodlá na daném scénáři nadále trvat, pak to už ani pro něj nemůže skončit dobře. Je jen otázka času, kdy také on zůstane hodně osamělý.

  • Magda by mu – paradoxně rovněž v jeho zájmu – neměla podléhat! Jejich dětem přece kontakty s babičkou neškodí. Pokud je něco traumatizuje, pak je to reakce otce. Zvláště, když se uchyluje k tak strašným výrokům („babička zlobila, ublížila dědečkovi“). Je ponižující, aby se Magda s Haničkou scházely tajně a bylo by nespravedlivé, pokud by se babička nesměla s vnoučaty stýkat.

  • Těžko říct, jak by se Vladimír zachoval, pokud by nadále jeho rozhodnutí ignorovala. Bylo by na něm, aby svůj přístup přehodnotil. V opačném případě by o změně možná měla začít uvažovat Magda. Jestli by jí i dětem nakonec nebylo lépe bez něj.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky