Když si Tina se svým synem promluvila, zjistila, že chování lékařů na odvykačce nebylo zrovna milé. S klienty, potažmo pacienty, zacházeli jako s odpadem, jen je cpali prášky a nikdo se s nimi moc nemazlil. To se Tině nelíbilo a tak svolala své dlouholeté kamarádky Lisu, Kristie a Taru a společně vymyslely systém, kdy každá trávila s Devonem určitou část dne. Tara mu zaměstnávala mozek malováním obrazů, Kristie si s ním povídala o dětství, snech do budoucna a o jeho myšlenkách, Lisa s ním chodila na procházky a máma Tina obstarávala zbytek, jako bylo vaření, praní oblečení, úklid a byla se synem, když přišly abstinenční příznaky. Všechny dámy k tomu chodily do práce, ale společnými silami dokázali to, že Devon nebyl v prvních týdnech ani na chvíli sám, na vlastní žádost, a teprve po nějaké době věřil sám sobě natolik, že trávil hodinu denně mimo domov bez dozoru.

Cesta to byla daleká a trnitá, ale je to už čtyři roky, co je Devon čistý, drog se ani nedotknul a také čtyři roky od doby, co tyto čtyři mamky z předměstí, které chodily jen do práce a domů vařit, zjistily, že dokáží daleko více než jen tohle. Spojily síly a společně založily neziskovou organizaci The Hope Dealers, tedy Dealerky naděje. V celém státu Virginia je odhadem okolo půl milionu lidí závislých na drogách, Tina, Lisa a Tara tu pro ně jsou, kdykoli si řeknou. Kristie musela organizaci krátce po jejím založení opustit, protože její manžel vážně onemocněl a ona se musela postarat o něj, ale své přítelkyně podporuje, jak jen to jde.

Tyto tři ženy mají svou pohotovostní linku, na které jsou schopné okamžitě podat pomocnou ruku komukoli, kdo o to požádá. V domě Tiny také zřídily domácí odvykací kúru se kterou jí pomáhá odvyklý Devon. Tara dokonce odešla ze zaměstnání, aby měla čas věnovat se naplno projektu a všechny společnými silami pomáhají závislým po celém státu.

"Když za námi přišel první závislý, kterého jsme neznaly, říkejme mu Kevin, byly jsme z toho nervózní. U mého syna se to povedlo, protože jsme ho všechny znaly od malička a věděly jsme o něm všechno možné. O Kevinovi jsme netušily nic a on v nás vložil svou důvěru, když přišel byl vyhublý, smutný a zoufalý. Můj reflex byl, že jsem ho objala a ten kluk mi čtyři hodiny brečel v náručí. Snažily jsme se ho nezklamat a troufám si říct, že se nám to povedlo. Kevin je čistý přes tři roky a aktivně nám pomáhá s webovými stránkami," vypráví Tina a pokračuje s vyprávěním, že se jejich projektu začalo dařit a rozšiřují domácí odvykačku. Aktuálně se v jejím domě může léčit i patnáct lidí naráz. Většinu klientely však tvoří lidi, kteří do Tiny domu jen dochází, povídají si s členkami, které aktuálně studují psychologii a sociální práce a spíše se snaží najít v životě jiné světlo než je heroin, opiáty a podobné látky.

Tyto tři dámy jsou zkrátka důkazem, že když člověk něco chce a věří sám sobě, může dokázat všechno na světě.