„Svoji práci jsem měla ráda odjakživa,“ říká šéfredaktorka nejmenovaného magazínu Pavlína (36) a dodává: „vždycky jsem věděla, že budu mít děti. A říkala jsem si, že je prima, že budu moci svoji práci dělat i při mateřství.“ Pavlína o sobě narovinu říká, že od začátku prvního těhotenství odmítala být ta mamina, která bude sedět na hřišti a plkat. Nechtěla se kvůli dětem vzdát svého života, životní úrovně a hlavně práce.

„Moje práce mě naplňuje a podle toho jsem i jednala. Nehodlala jsem skončit zavřená doma u plotny. To bych prostě nebyla já a byla bych akorát nešťastná. A stejně tak nespokojené by bylo i moje dítě. A hádejte, kde jsem začala rodit? Jasně, v práci, při psaní editorialu. Nemohla jsem odjet do porodnice dřív, než bylo číslo posláno do tisku.“ Spousta lidí si tak o ní myslí, že je blázen.

„Když jsem porodila prvního syna, měla jsem pocit, že musím trochu zvolnit. Teda všichni mě o tom přesvědčovali. Po chvíli jsem ale zjistila, že mi práce chybí, začala jsem být nervózní a jako matka jsem se přestala cítit dobře, a tak jsem sehnala chůvu a vrátila se na plný úvazek do práce.“ Pavlína se do práce vrátila, když byly synkovi pouhé tři měsíce, což je pro mnoho jiných žen naprosto nepředstavitelné.

„Tchyně mě odsoudila, moje máma sice neříkala nic nahlas, ale myslela si svoje. Mně ale stačilo, že vím, že je kluk v pořádku, spokojený a že s mým rozhodnutím souhlasí také manžel.“ Pavlína říká, že svého syna nadevšechno miluje, ale nechápe, proč by měl být jen s ní 24 hodin. „Nebyl jen s chůvou, spoustu práce jsem stejně dělala z domova nebo mohl být se mnou v práci. Ale stejně tak má přeci tátu. Nevím, co je to teď za trend, že musí dítě být jenom s matkou. Můj syn teď vnímá svého tátu rovnocenně se mnou. Má prostě dva milující rodiče a nedělá žádné rozdíly.“

Trendem pracujících a podnikajících maminek se zabývá mnoho odborníků a každou chvíli vznikne nějaká studie. Jedna z nich dokonce tvrdí, že jsou pracující matky zdravější než matky v domácnosti. Ženy, které jsou s dětmi doma, prý trpí mnohem více depresemi, neurózami i obezitou. A to není všechno – objevují se u nich mnohem častěji různé zdravotní potíže, např. vysoký tlak, onemocnění jater apod. U maminek na mateřské se pak také začal objevovat problém s alkoholem. Každopádně nikdo nedokáže říct, co je správné. Mnoho odborníků se ale shoduje, že by na sebe maminka neměla zapomínat a stále o sebe pečovat jako o ženu s vlastním životem a koníčky. Běžně se udává, že ideální doba, kdy by měla být maminka s dětmi doma, jsou dva až tři roky.

Když se Pavlíně tento model osvědčil, bez problémů souhlasila s dalším dítětem. „Byla jsem ráda, když manžel přišel s tím, že si chce pořídit ještě jedno dítě a že s ním klidně zůstane na mateřský.“ Se starším synkem a mladší dcerkou tak doma zůstal jejich tatínek. „Byl nadšený. Myslím, že chlapi jsou obecně při péči o dítě klidnější, vyrovnanější a moc toho neřeší, což nakonec ti prckové ocení,“ tvrdí Pavlína. Ta se díky tomu mohla vrhnout do práce ještě víc. „Dokonce jsem po půl roce odjela na měsíc do Ameriky na stáž. A zase mě spousta lidí odsoudila, ale já to přeci dělám i pro děti. Navíc si myslím, že máma, která je spokojená a pracuje, se pak svému dítěti snaží věnovat na sto procent.“ Pavlína tak na sobě prý ověřila teorii, že veškerý čas, který tráví se svými dětmi, s nimi tráví opravdu. „Matky jsou unavené a otrávené z věčného pečování o dítě, a tak jsou jen přítomné, ale to dětem nic nedává. Spousta mých kamarádek je pak na své děti i nevrlá. Prostě podle mě ani trávení veškerého času doma není ideál.“