Hanka, které je 45 let a žije v jižních Čechách, nám poslala svůj příběh. „Žiji se svou sestrou dvojčetem. Ani jedna jsme se nevdaly, nanejvýš byl občas nějaký ten přítel, ale stejně nám bylo a je nejlíp spolu. Bohužel před čtvrt rokem sestře zjistili rakovinu a metastázy, lékaři jí dávají už jen pár týdnů života," počala svůj smutný příběh popisovat Hanka.
Sestra je střídavě doma a v nemocnici. O jejím stavu spolu mluvíme, snažíme se žít jako dřív, ale už to moc nejde. Můžeme spolu nanejvýš koukat na televizi nebo mluvit o vaření, ale sestra jídlu moc nedá. Rodiče už nemáme, jen staršího bratra, který má ale svou rodinu a o nás se nezajímá. S jeho ženou jsme si nikdy moc nesedly. Nedovedu si představit, jak budu bez sestry žít…“
Dvojčata - Jedna duše ve dvou tělech?
Jedno je jisté. Bude to pro Hanku nesmírně těžké. Vědecké studie totiž opakovaně dokazují, že dvojčata spojují nadstandardní (někdy až paranormální) sourozenecké vztahy.
Dvojčata, která přijdou o svého „blížence“, se často trápí po celý zbytek života. Společné geny jsou u nich silnější než sdílená životní zkušenost. Potvrzují to i nejnovější výzkumy.
Psycholog Thomas Bouchače z Minnesotské univerzity pozoruje už přes dvacet let více než sedmdesát jednovaječných dvojčat, která vyrůstala z různých důvodů odděleně. Zjistil, že i sourozenci, kteří se od narození neviděli téměř čtyřicet let, mají stejná gesta, povahu, IQ, záliby a při psychotestech odpovídají skoro stejně. Takže nejhorší, co může identické dvojče potkat, je rozhodně smrt jeho dvojčete. Ztrácí totiž část sebe sama.
