Po bezpočet generací lidé vyrůstali v přírodě: vždyť také přece byli její součástí. A pořád ještě jsou. Jen na to většina z nich, ke své škodě, zapomíná. U převážné většiny městských dětí ve věku 8 až 12 let ve Velké Británii dokonce lékaři shledali zbrusu nový zdravotně-psychologický problém: deficit kontaktu s přírodou! Projevuje se neklidem, roztěkaností, neukotvenými hodnotami. A také potížemi zcela praktickými. Odborníci z univerzity v americkém Kansasu například loni zjistili, že po čtyřdenním kempování v přírodě (bez jakékoli elektroniky!) u školáků vzrostly kreativní schopnosti o 50 a více %! Nemluvě o zvýšené otužilosti, odolnosti vůči chorobám a celkově výraznější radosti ze života.
Jak toho ale docílit v běžných podmínkách? Psychologové vypracovali obšírný systém kroků, jež mají dětem pomoci. Například: najít jim vždy aspoň pět minut času na podrobné sledování stromů, ptáků, řeky apod. Naučit je prožívat smyslové vjemy: třeba si sáhnout na sníh či přivonět k listu. Mít cit pro zvířata, stačí doma ve sklepě zazimovat ježka. Rozeznávat rostliny podle listů a květů. Krmit zvířata v parku a na zahradě, nejlépe za pomoci vlastnoručně vyrobené budky či krmítka. Sledovat stopy v přírodě a určovat jejich majitele.
Co z toho, pro svoje duševní zdraví, dělají vaše děti?