Společné spaní s novorozencem dnes praktikuje spousta maminek. Zastánci tzv. co-sleeping se odvolávají na výzkumy, podle nichž miminka trpí stresem až bolestí, pokud jsou od matky odloučeny. Jejich spánek je neklidný, častěji pláčou a bývá u nich pozorována úzkost. Kromě toho nikde v přírodě nevidíte, že by samice své mládě na noc někam odložila a šla se vyspat o strom vedle. (Abychom byli přesnější - vidíte to u gepardů. Matka se o mláďata stará sama a protože musí lovit, schovává je na různých místech. Bohužel i přesto jsou gepardí koťata často obětí lvů a hyen a jednoho roku se dožije jen 5 procent z nich.)

Poslední dobou se zkrátka snažíme mít miminko co nejvíce v kontaktu s vlastním tělem a odkládat ho co nejméně, na čemž není vůbec nic špatného. Psychicky to prospívá dítěti i matce. Součástí zdravého vývinu dítěte je ale také postupné odlučování od matky. U šestiletého dítěte, které stále vytváří v posteli bariéru mezi rodiči, se evidentně propásl ten moment, kdy si mělo pozvolna zvyknout na vlastní postýlku.

Kdy tento moment nastává, není snadné určit. Někteří pediatři tvrdí, že by dítě mělo spát ve vlastní postýlce nejpozději na konci prvního roku života, jiní to nechávají na dobu shodnou s ukončením kojení, najdete i takové, kteří podpoří spaní dítěte s rodiči klidně do pěti let. Před nástupem do školy je už ale rozhodně nejvyšší čas dítko z manželské postele jemně a něžně vystrnadit.

Tipy, jak motivovat dítě ke spaní ve vlastní posteli:

  • Je-li to možné, zapojte dítě do výběru postýlky nebo aspoň povlečení. Vaše ratolest má jistě nějakou oblíbenou pohádkovou postavičku nebo preferuje určitou barvu. Nevyhýbejte se holčičím baldachýnkům, i když vám to třeba připadá kýčovité. (Podívej, budeš spát jako princezna!)
  • Postýlka je teď připravená podle přání dítěte. Aby byla skutečně bezpečným místem, nad kterým se nebudou vznášet žádná strašidla, postavte na noční stolek nebo přímo do postýlky "strážného kamaráda". Plyšového psa nebo jinou hračku, ke které se duchové budou bát přiblížit.
  • Zaveďte přesnou večerní rutinu. Po koupeli zalezte do postýlky spolu s dítětem a přečtěte mu pohádku nebo mu něco vyprávějte. Tón vašeho hlasu dítě uklidní a připraví ho na spánek. Mnoho dětí během vyprávění už rovnou usne.
  • Může se stát, že vás ve tři ráno dítko probudí se slovy: "Mami, já se bojím." A hupsne zpět mezi vás a manžela. Někdy se dítě stydí strach přiznat, a tak si každou půlhodinu vymýšlí, že potřebuje čůrat nebo že chce šťávičku. Situaci přizpůsobte věku dítěte. U tříletého se dá dospání v manželské posteli tolerovat, pokud vám to není úplně nepříjemné. Usínání ale musí druhý den proběhnout opět ve vlastní postýlce za stanovené rutiny. Jestliže dítě v noci kňourá ještě v sedmi, osmi letech, vezměte koště, vyžeňte jím z dětského pokoje všechny strašáky, ale svou ložnici nekompromisně braňte. Dítě je ve věku, kdy už ledaccos chápe, a mělo by se naučit větší samostatnosti.