Jaký je klíč k výchově? Láska a prostředkem důslednost. Asi jednu z nejkrásnějších definic lásky nalezneme v Bibli: „Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.“ Když k takové lásce dokážeme přidat špetku důslednosti a kapku empatie, vystačíme si s tím ve výchově dětí na mnoho a mnoho let.

Buďte důslední

Chcete-li své potomky naučit respektu a úctě k druhým, musíte se sami brát vážně a respektovat své osobní hranice a možnosti. Mnoho rodičů má sklony k bezbřehé oddanosti a naprostému obětování se svým dětem. Jejich potřeby jdou naprosto stranou, zanedbávají své já, vzdávají se sebe a stávají se tak nevědomky hračkou pro své děti. Většina malých nezbedů ale podvědomě touží po uchopitelných výchovných hranicích, svými někdy nepochopitelnými »výstupy« intuitivně volají po mantinelech a vaší důslednosti. A právě ta je mnohdy nedosažitelnou metou nejen na poli výchovném, ale i v boji, který svádíte sami se sebou. Nicméně – buďte důslední, vašim dětem to dodá jistotu, že se na vaše slova a jednání mohou spolehnout, ba co víc, časem si možná daleko lépe rozmyslí, než nějakou lumpárnu, nebo »scénu« zase předvedou.

Nerespektuješ dohodu? Jsi bez pohádky!

Není to vždy lehké, ale pokuste se na svém trvat – alespoň ze začátku. Jestliže i vaše opakovaná žádost o danou věc zůstane bez odezvy, připomeňte, co bude následovat – pravděpodobně jste se na tom již při předchozích neshodách dohodli. Pak seberte všechnu svou sílu (někdy i nechuť) a dohodu dodržte. Pravděpodobně budete souhlasit, že onou neblahou odměnou by neměl být tvrdý výprask, ale třeba zákaz pohádek, sladkostí, schování oblíbené stavebnice na několik dní do skříně apod. Hlavně nesmíte povolit, jinak si u dítěte respekt nevytvoříte.

A co vy, jste ve výchově důslední?