Jana (44): Otěhotněla jsem i přes antikoncepci a do šestého měsíce nic nevěděla

Antikoncepce nemusí být sstoprocentní

Mám dvě dospělé dcery, tříletou vnučku a jako třešničku na dortu ještě rok a půl starého synka. Tenhle naštěstí zdravý a krásný, i když nečekaný, dárek jsem dostala navzdory pravidelnému užívání antikoncepce. Myslím, že můj malý Pepíček má teď v hlavě zmatek. Tříletá vnučka Jiřinka mi říká „babi“, Pepa samozřejmě „mami“.

Občas se ale splete a řekne „babi“. Těžko mu vysvětlím, že jsem máma i babička a že on sám už je strýčkem, i když mladším než jeho neteř, což se v rodinách běžně nestává. Ani to, aby věkový rozdíl mezi vlastními sourozenci byl pětadvacet a třiadvacet let, není zrovna standardní. Občas žertuji, že to má své výhody: kdybych náhodou umřela, zůstane Pepa ve vlastní rodině.

Ale abych nepředbíhala. Léta jsem brala antikoncepci a naprosto jí věřila.

O výjimečných případech, kdy selhala, jsem sice četla, ovšem považovala je spíš za Pohádky ovčí babičky. Jenže pak se to stalo mně. Bylo mi čtyřiačtyřicet!

V té době jsem měla nepravidelnou menstruaci a přičítala to blížícímu se přechodu, stejného názoru byl i můj gynekolog. Předepsal mi jinou antikoncepci a já doufala, že se poplašené hormony uklidní.

Fakt je, že změna zdánlivě pomohla, každý měsíc jsem pravidelně slabě menstruovala, problémy žádné. Cítila jsem sice napětí v prsou, ovšem nad tím jsem mávla rukou. Říkala jsem si, že jde jen o vedlejší účinky nových pilulek. A tak uplynul půlrok.

Trochu jsem přibrala, hlavně v pase, ale vrásky mi to nedělalo. Nejsem žádné tintítko, spíš kus pořádné ženské, vosí pas jsem neměla ani jako mladá holka, takže jsem pár kil navíc sváděla na věk a taky na svou nehoráznou chuť k jídlu.

Když jsem šla ke gynekologovi pro další dávku antikoncepce, pan doktor se na mě chtěl podívat. Tak jsem si vesele vyskočila na „kozu“, ale jeho šokovaný výraz mi úsměv zmrazil. „Děje se něco?“ vykoktala jsem. První, co mě napadlo, byla samozřejmě rakovina.

Jste těhotná, zřejmě v šestém měsíci,“ pronesl. Ještěže jsem ležela, jinak by to se mnou seklo. Byl to strašný šok! „Jéžišmarjá, to se pletete, to není možné, vždyť beru pravidelně antikoncepci, nemůžu být těhotná!“ Můj hlas nabýval na intenzitě, až se změnil v hysterické kvílení.

Dvě noci jsem probrečela zoufalstvím, ale když jsem pak na monitoru viděla to malé stvořeníčko, které se ve mně zahnízdilo antikoncepci a věku navzdory, brečela jsem štěstím. Navíc to byl chlapeček, takže i manžel, který si vždycky přál aspoň jednoho kluka, dojatě kapituloval.

Pepíček se narodil za úplňku, vážil skoro čtyři kila a na porodním sále mě držela za ruku starší dcera. Manžel po té zprávě, že se stal potřetí otcem, omdlel jako špalek a způsobil si malý otřes mozku. Tím naštěstí všechny otřesy skončily, Pepíček roste jako z vody a jsme šťastná rodina. Jen otázka, jak je možné, že selhala antikoncepce a že jsem po celou dobu těhotenství slabě menstruovala, mi nepřestává vrtat v hlavě.

Logo Květy

Další články

čtenářů si právě čte tento článek