Od bolestí pohybového aparátu až po problémy s vysokým krevním tlakem, obezitou či cévním onemocněním. Proto je důležité naučit se správně a dostatečně hýbat.

PROTAHOVÁNÍ SVALŮ

S nadsázkou se dá říci, že velkou část produktivního života většina lidí prosedí (v práci, doma, v autě…). Mimořádnou pozornost je proto třeba věnovat tomu, jak sedíme. Proč? Protože i styl sedu pomáhá proti bolestem zad, krku a v prevenci špatného stoje. Pokud člověk sedí během pracovního dne déle než pět hodin v kuse, je důležité, aby jeho tělo nebylo dlouho ve strnulé a nepřirozené poloze. Pozor je nutné dávat především v oblastech krční páteře, ramenou či předloktí. Studie z poslední doby ukazují, že nadměrné osmihodinové sezení lze kompenzovat cvičením a fyzickou aktivitou trvající alespoň pětasedmdesát minut. Především je dobré dělat pravidelné přestávky; každých třicet minut se zvednout ze židle a projít se.

JAK SPRÁVNĚ SEDĚT?

U sedavého zaměstnání je nejhorší strnulá a mnohdy nepřirozená poloha těla. K rizikovým partiím patří v tom případě krční páteř, ramena, předloktí a následně úpony svalů v oblasti loktů, zápěstí i prstů (při práci s myší). Obtíže se mohou projevovat nejen bolestí v oblasti zad a rukou, ale časem se může přidávat brnění či necitlivost horních končetin. Nezřídka se objevuje i bolestivost celé páteře až po oblast beder. Připojit se mohou rovněž bolesti hlavy. Je proto opravdu důležité při práci myslet na to, jak sedíme a jak zatěžujeme svaly.

ERGONOMICKÉ POMŮCKY

Sedíte-li dlouho při práci, vyplatí se investovat do ergonomické židle s odpovídající oporou zad a hlavy. Chybou není ani stůl s regulovanou výškou a počítačovým monitorem, u kterého lze výšku změnit. Při práci je nutné mít počítač v rovině očí. Základem je též správná ergonomie počítačové myši, aby ji bylo možné dobře držet. Při dlouhodobé práci v sedě je důležité mít správný tvar myši a občas procvičit dlaně a prsty. Ještě? Mít dost přirozeného světla a to z PC ne až moc jasné.

DLOUHÉ SEDAVÉ ZAMĚSTNÁNÍ

Trápí nejen záda, ale i křečové žíly. Osmihodinové sezení kompenzujte fyzickou aktivitou dlouhou alespoň pětasedmdesát minut.

ODBORNÍK RADÍ:

Jak vypadá správný sed z pohledu pohybového aparátu?

„Při práci seďte rovně a dobře si opírejte záda, zároveň mějte obě nohy opřené celým chodidlem o podlahu. Nezapomínejte mít tělo vyvážené všemi směry. Při sezení také jednou za čas měňte polohu, aby si svaly zatěžované sezením mohly odpočinout. Ujistěte se také, že monitor je ve správné výšce a vy nemusíte při pohledu do něj zaklánět hlavu nahoru nebo sklánět dolů,“ říká MUDr. Jarmila Zipserová, rehabilitační lékařka z neurorehabilitační kliniky Axon v Praze.

Nemoci z dlouhého sezení

Dlouhodobé sezení výrazně zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob, diabetu a nádorových onemocnění. To kromě vyvolání bolesti zad. „Při dlouhém sezení dochází ke ztrátě elasticity tepen a jejich schopnosti reagovat na změny krevního tlaku. Současně ale dochází právě ke zvýšení tlaku v žilním systému a k rozšíření kapacity povrchního a hlubokého žilního systému. Tento tlak na slabou žilní stěnu zvyšuje riziko onemocnění křečovými žilami. Díky vyřazení svalstva bérců (tzv. žilní srdce) a útlumu dýchání je významně redukován žilní návrat. Výsledkem je snížená adaptace organismu na zátěž a vysoké riziko postižení civilizačními chorobami,“ vypočítává cévní chirurg MUDr. Radek Vyšohlíd z Perfect Clinic. Důležitá je pravidelná fyzická aktivita. Je nutné vnést během „sedícího“ dne do programu více pohybu, který se může provádět i během práce. Například telefonovat za chůze či pracovní porady vést ve stoje, jít na jednání s kolegou místo do kavárny na procházku… Kromě pozitivního zdravotního aspektu onen pohybově „akčnější“ pracovní den lépe ubíhá.

Zdroj: Časopis Story