Jessica Leaf žila normálním životem, se svým přítelem se kterým byla od střední školy, plánovala pořízení bytu, adoptovala si z útulku kočku a těšila se, co dalšího jí přinese její studium na medicíně. Anabele Feris měla půl roku do svatby, do které ji nutili hlavně rodiče, protože Emmett byl z dobré rodiny a oni chtěli, aby jejich dcera byla šťastná a spokojená až do smrti. Kdyby byli tušili, co udělá jejich dceru doopravdy šťastnou, svatbu by jí spíše rozmlouvali. V září 2010 měly sestry Constance a Norma Newmanovy oslavu narozenin, kam sezvaly všechny své kamarády, spolužáky, kolegy a široké příbuzenstvo a tak se stalo, že u baru do sebe náhodou narazily dvě, do té doby zadané, tmavovlásky.

"Já si to vlastně ani dnes nedokážu vysvětlit... do té doby jsem měla život nalinkovaný, svatba, děti, kariéra jako zubařka, po vzoru táty, dům, zahrada a sekačka na úvěr a najednou bylo všechno jinak. Viděla jsem Jess a všechno se najednou otočilo," vzpomíná na onen večer Anabele, která se ještě ten večer rozešla se svým snoubencem, aniž mu řekla důvod. "Byl z toho samozřejmě smutný. Teprve po třech měsících jsem v sobě našla tolik odvahy, abych za ním zajela, dala si s ním skleničku a všechno mu to vysvětlila. Oba jsme tehdy strašně plakali, strašně se opili a usnuli na zemi v obětí. Pochopil to, ale řekl mi, že mě už nikdy nemůže vidět, protože má zkrátka zlomené srdce, ale zároveň mi přeje to nejkrásnější. Je to už osm let, co jsem ho viděla naposledy a každý rok mu píšu textovku k narozeninám. Věřím, že jednoho dne odpoví..." Anabelini rodiče vzali novinku v životě své dcery také dost špatně. Kromě výměny partnera za partnerku také přestoupila ve škole z oboru stomatologie, na který ji donutil jít otec, na obor cévní chirurgie, kterému se věnuje doteď coby záchranářka. Otec s ní od té doby nemluví, maminka jí telefonuje jen za otcovými zády a stále se ji snaží přesvědčit, že to je jen nějaké pomatení a ona je přece "normální".

"Moc mě mrzí přístup mojí mámy, ale nedá se s tím nic dělat. Vybrala si, že na mě zanevře. Dlouhé roky jsem skákala tak, jak naši pískali, konečně jsem udělala něco podle sebe a jsem šťastná. Navzdory všemu jsem nejšťastnější na světě. K dokonalosti nám chyběly jen ty naše tři poklady," pokračuje ve vyprávění. Umělé oplodnění podstoupila napřed Anabele, starší z dvojice. Počít se jí povedlo na druhý pokus, jenže miminko v šestém týdnu potratila. Následovaly další tři neúspěšné pokusy a jeden, kdy šlo o mimoděložní těhotenství. "Řekly jsme si s Jess, že tohle je poslední pokus, a pak zkusíme adoptovat, a ono to vyšlo," vypráví Anabele, která byla prakticky celé těhotenství upoutána na lůžko, ale nakonec přivedla na svět zdravou tříkilovou holčičku. Když se narodila dcerka Elisa, byly obě maminky strašně šťastné a ani nedoufaly, že by se jejich štěstí někdy mohlo znásobit.

"Já jsem se těhotenství strašně bála a nikdy jsem vlastní děti nechtěla, ačkoli je miluji. Děsily mě věci jako ranní nevolnosti, porod a tak dále. Ale když mi Ana řekla, že další dítě už mít určitě nemůže, protože i Elis byla pro ni ohromně náročná, nerozmýšlela jsem se moc dlouho a šla do toho. Je to to nejkrásnější, co můžete udělat pro člověka, kterého milujete. Nemusela jsem si ani dělat těhotenský test, věděla jsem, že druhý pokus vyšel a taky jsem hned cítila, že budou dvě. To mě sice strašně šokovalo, bála jsem se rodit jedno dítě, ale rovnou dvě? Navíc Jill i Donnie byli docela cvalíci, takže museli nakonec ven císařským řezem, ale kdykoli se na ně podívám, vím, že rozhodnutí do toho jít, bylo správné. Myslím, že šťastnější už být ani nemůžeme," vypráví Jessica s pohledem na svou manželku.