Děti na práškách: Jste si jisti, že víte, proč je váš potomek tak v pohodě?

Puberťák

Polovina školáků užívá léky a nejméně tři procenta z nich polykají antidepresiva! Upozornil na to výzkum mezi českými žáky. Díky internetu se snadněji dostávají k radám, jak si ulevit od bolesti nebo jak si pilulkou zvednout náladu. Příliš se o tom nemluví, ale může to být časovaná bomba.

Myslíte, že když budu brát nepravidelně lék na bolest, že to bude vadit? Jako třeba teď mě bolí břicho. Vezmu si jeden a bude mě to bolet zase až třeba druhej den v poledne, tak si ho vezmu znova. Nebude to vadit? A ještě jedna otázka: je pravda, že je tenhle prášek návykový? Jestli ano, jak moc? Díky za odpovědi,“ píše na jednom diskuzním serveru 13letá dívka. „Tak pro mě je třeba tento prášek na menstruační bolesti ideální, používám ho snad pokaždý a závislá si nepřipadám,“ odpovídá 32letá žena. Radu přidává i 22letý mladík: „Nepravidelně to brát můžeš, podle mě je to fuk. Pro jistotu ale čti příbalový leták. Návykový je dnes kdeco, tím bych se netrápil.“

Podobné dotazy není problém dohledat. Jindy se ptají přímo rodiče. „Dcera je hrozně vystresovaná, nevíme z čeho, nemůže usnout. Může kousek něčeho na spaní? Teď už s ní nikam nepojedu, potřebuju ji nějak zklidnit,“ hledá pomoc na diskuzním serveru maminek žena pod jménem Eliška. Dítě má prý potíže s dýcháním, točení hlavy, k tomu je mu tu a tam špatně od žaludku. Většina diskutujících od aplikace silného hypnotika bez porady s lékařem maminku odrazuje, nicméně se tu objevuje i rada: „Ahoj, co půlku jiného léku? Dává se i menším dětem. Myslím jednorázově, jinak to samozřejmě není řešení problémů.“

Začalo to sondou u studentů

Podobné dotazy ilustrují současnou realitu. Bolí mě hlava? Potřebuju zhubnout? Mám špatnou náladu? Jsem nervózní? Vezmu si kouzelnou pilulku! Toto rychlé řešení za pomoci podivných preparátů od nás dospělých děti odkoukávají a své zkušenosti si dále předávají na sociálních sítích.

To, o čem se doteď spíš jen šeptalo, zachytil výzkum Českého zdravotnického fóra (ČZF).

O problematiku děti a léky se začala tato nezisková organizace fungující od roku 1992 zajímat poté, co prof. Jiří Vlček před lety provedl sondu u studentů končících střední školu.

Výsledky tehdy dopadly dost špatně a nás napadlo, že vlastně nevíme, jak se chová skupina dětí kolem 10 nebo 12 let, tedy ve věku, kdy se dostávají do puberty,“ vysvětluje Mgr. Michael Vích. „Udělali jsme sondu jenom v Praze a na sto dětech. Dopadlo to katastrofálně. A tak jsme si řekli, že stojí za to zjistit stav po celé republice, ve všech krajích.“

Na párty nebo od rodičů

Na vybraných školách žáci dostali dotazníky s 29 otázkami. Průzkumu se zúčastnilo celkem 3 398 respondentů, v průměru 243 v jednom kraji.

Podle výsledků bere 3,5 procenta školáků antidepresiva – to je u látky, jako je alprazolam, tak vysoké číslo, že nejen my jsme byli zaskočeni," upozorňuje Michael Vích. „Jmenován byl neurol, který je vysoce návykový a na předpis. Tady je potřeba klást si otázku, kde se k tomu prášku dostanou. Našli jsme tři možnosti. Je skupina, které to lékař opravdu předepíše z psychiatrických důvodů. To je ale mizivé procento, spíš promile. Druhá skupina se k léku dostane od rodičů, kteří ho mají předepsaný pro sebe. Dítě připadá rodiči divoké až hyperaktivní, tak ho prostě zklidní. Některé děti nám skutečně v dotazníku přiznaly, že to mají od rodičů. Školáci z velkých měst také potvrdili, že vědí, kde se přípravek dá sehnat. Tyto nedostupné léky si jsou schopni přes nějaké dealerství opatřit, třeba na párty. Může to fungovat i tak, že experimentují s léky na náladu. Ze zkušenosti od kamarádů v kombinaci s energetickým nápojem."

Nejde jen o Prahu

Zajímavé bylo také zjištění, v jakých krajích se vysoké užívání léků objevuje: kromě Prahy to byly Vysočina a sever Čech. Alarmující je fakt, že velké množství dětí v tomto věku bere nějaký medikament (samozřejmě tím nejsou myšlena např. předepsaná antibiotika). Pouze 47 % holek a 57 % chlapců léky neužívá. U děvčat je zaznamenán nárůst spotřeby látky ibuprofen s příchodem menstruace, procento užívání u děvčat je tak vyšší než u kluků.

„Mezi odborníky se v poslední době diskutuje, jestli je dobrý přístup v duchu ‚objeví se bolest a rychle ji řeším‘, místo toho, aby se šlo po jejím původu," říká Michael Vích. „Třeba u chřipky. Potlačíme příznaky a večer si jdeme zahrát fotbal. Pak se někde zhroutíme… A u bolesti je to stejné. Mělo by se tedy o tom více mluvit. Pacienty a nakonec celou ekonomiku toto jednou bude stát mnoho peněz. Děti si nadužíváním léků ničí zdraví a někdy se to musí projevit."

Bohužel se objevují i případy, byť jde určitě o ojedinělé extrémy, kdy nevhodný lék dostane miminko! Svědčí o tom příspěvek z jedné sociální sítě: „Maminky, dneska jsem byla s kamarádkou, má měsíčního chlapečka, a klidně mi řekla, že když je můj malý hodně plačtivý, ať mu dám antidepresivum. Ona je prej malému dává, když pláče kvůli prdíkům a to snad každý den!" Soudě podle dalších příspěvků bylo jednání nezodpovědné matky nahlášeno na patřičné úřady a policii.

Jak chápou pilulky?

Děti a léky je problém v celé západní společnosti. Několikrát se jím už zabýval americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Upozornil, že zejména antidepresiva musejí být u mládeže pečlivě sledována. Klinické studie prokázaly, že tyto preparáty mohou u dětí a dospívajících vyvolat nebo zintenzivnit myšlenky na sebevraždu. Nárůst sebevražedných myšlenek se projevil u čtyř procent pacientů užívajících antidepresiva oproti dvěma procentům těch, kteří dostávali jen neúčinnou pilulku z cukru.

Studie z Kanady se zase zajímala o to, jak školáci léky vnímají. Většina zdravých dětí mladších osmi let obvykle ještě nemá jasnou představu o tom, jak prášky fungují. V tomto věku tedy riziko nadužívání není příliš velké.

V deseti letech ale už dokážou vnímat, že se léky používají i k prevenci a že je nemusejí brát jen tehdy, pokud jsou nemocní. Právě zde dochází ke zlomu. Teenageři sice vědí, že léky mohou být nebezpečné, ale podléhají reklamě na ně a nebrání se jejich většímu užívání.

Zjištěná fakta nelze generalizovat, ale stejně jako v případě českého výzkumu by měla zajímat pediatry a psychiatry. Těch je ostatně v Česku málo: konference odborníků a pacientů Dialogy o duševním zdraví před časem upozornila na fakt, že pedopsychiatrů (psychiatrů pro děti) je u nás jen několik desítek!

POZOR, TAKTO MOHOU NA TABLETKY REAGOVAT VAŠI POTOMCI!

* CELKOVÁ ÚNAVA A OSPALOST – dochází ke snížení pozornosti, prodloužení reakční pohotovosti a tím pádem ke zvýšení rizika úrazu.

* AMOTIVAČNÍ SYNDROM – souvisí s odstraněním strachu a úzkosti. Při dlouhodobém podávání mohou benzodiazepiny (BZD) vyvolat apatii a nechuť k samostatnému řešení problémů. Syndrom může přetrvávat i několik měsíců po vysazení.

S ibuprofenem také opatrně

* Jedno z nejužívanějších analgetik při mírných a středních bolestech různého původu (především bolesti kloubů, svalů, zubů, hlavy a menstruační bolesti). Je oblíbené, protože poskytuje účinnou úlevu.

* Má ale nežádoucí účinky, které se mohou projevit až po letech: vznik žaludečních vředů, zvýšená hladina jaterních enzymů, poškození tenkého střeva. Časté užívání tohoto léku může také snižovat jeho účinnost.

Co je neurol nebo diazepam?

* Benzodiazepiny (BZD) jsou psychoaktivní látky. První BZD náhodně objevil Lee Sternbach v roce 1955, v podobě diazepamu se na trh dostal v roce 1963. Do této třídy spadá i alprazolam.

* Předepisují se při léčbě úzkosti, nespavosti, chorobného neklidu, křečí či abstinenčních příznaků.

* Běžně se ale také zneužívají jako drogy a často se berou v kombinaci s jinými návykovými látkami.

* Závislostí na BZD trpí po půlroční léčbě zpravidla 5 % pacientů, po jednom roce podávání už 40 %.

UŽÍVÁNÍ LÉKŮ

DÍVKY

47 % NEUŽÍVÁM

15 % PRAVIDELNĚ

17 % ZŘÍDKA

21 % OBČAS

CHLAPCI

13 % OBČAS

57 % NEUŽÍVÁM

14 % PRAVIDELNĚ

16 % ZŘÍDKA

(Data z dotazníkové studie ČZF mezi školáky 2. stupně základních škol)

 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky