Historie bílých mouk vznikla teprve v posledních dvou stoletích, kdy se z praktických důvodů začalo obilí nejprve obrušovat a pak mlít. Odstraněním vnější obalové vrstvy a klíčku zrna získáme sice mouku s delší trvanlivostí a konstantní kvalitou, nicméně z pohledu výživy je to zcela prázdná potravina, protože právě obal a klíček obsahují ty nejdůležitější minerální látky, vitamíny a vlákninu. Bílá pšeničná mouka má nepochybně výborné pekařské vlastnosti, ale nejen z ní se dají péct skvělé pokrmy. Pusťte do své kuchyně také mouky celozrnné a mouky z tzv. zapomenutých plodin, jako je například špalda či pohanka. Obohatíte tím své pokrmy o důležité živiny a zpestříte si jídelníček.
Pšenice špalda představuje jednu z nejstarších původních obilovin. Oproti klasické pšenici nebyla uměle přešlechtěna, zachovala si vysoký obsah živin i lepší stravitelnost pro náš organizmus. Stačí jí nahradit třeba 1/3 pšeničné mouky. Špaldová chuť dodá pokrmu určitou výjimečnost a typickou oříškovou chuť. Špaldová mouka je výborná do vánočního pečiva, koláčových a buchtových těst, ale i do polévek, kaší a na běžné zahušťování omáček.
Skvělou příležitostí pro vyzkoušení této změny je pečení vánočního cukroví. Zde je pár jednoduchých receptů, které jsou tradičně součástí Vánoc a které jsou pro začátek ideální.
Linecké z pohankové a špaldové mouky
300 g celozrnné špaldové mouky
200 g pohankové mouky
100 g javorového sirupu
270 g másla
pikantní džem
Všechny suroviny zpracujeme v těsto a uložíme aspoň na 1 hodinu do chladu. Odležené těsto vyválíme na 3 mm silný plát a vykrajujeme různé tvary. Ve vyhřáté troubě pečeme cca na 150 °C asi 20 min. Necháme vychladnout, poté natřeme džemem a slepíme. Cukroví je po dvou dnech měkké.
Žitné medové perníčky
860 g celozrnné žitné mouky
4 vejce
4 velké lžíce medu
350 g třtinového cukru
1 polévková lžíce perníkového koření
citrónová kůra z bio citrónu bez chemického ošetření
250 g sádla
1 bio prášek do pečiva (vinný kámen)
vejce
Vše smícháme a vypracujeme těsto. Pokud je příliš řídké, přidáme mouku. Těsto vyválíme a vykrajujeme tvary, které pak rovnoměrně rozprostřeme na vymazaný plech. Pečeme ve středně vyhřáté troubě dozlatova. Ihned po vyndání z trouby pomažeme rozšlehaným žloutkem.
Špaldová vánočka
300 g celozrnné špaldové mouky
300 g bílé pšeničné mouky
100 g přírodního třtinového cukru
120 g másla
3 žloutky
40 g droždí
250 ml mléka nebo rýžového, sojového, špaldového nápoje
60 g hrozinek
citrónová kůra z chemicky neošetřeného citrónu
muškátový oříšek
50 g vlašských ořechů
mandle
sůl
Do 3 lžic vlažného mléka či obilného nápoje rozmícháme 1 lžíci cukru, 1 lžíci mouky, rozdrobíme droždí a na teplém místě necháme vzejít kvásek. Mouku smícháme s cukrem, přidáme rozšlehané žloutky, do nichž jsme vmíchali špetku soli. Potom přidáme špetku nastrouhaného muškátového oříšku a kůru z poloviny chemicky neošetřeného citronu. Pak nalijeme kvásek, rozpuštěný tuk a vypracujeme tuhé těsto. Při zpracování těsta přidáváme mléko či obilný nápoj postupně dle potřeby. Těsto přikryjeme a necháme alespoň 2 hodiny vykynout.
Do vykynutého těsta zapracujeme opláchnuté rozinky a hrubě nasekané ořechy. Poté rozdělíme těsto na 9 kusů, které vyválíme do pramenů a spleteme vánočku. Vánočku (snažíme se ji dělat co nejvyšší a nejužší) necháme ještě půl hodiny kynout na plechu a mezitím si předehřejeme troubu na 200 °C).
Před vložením do trouby vánočku potřeme rozšlehanými bílky a posypeme nakrájenými mandlemi. Nejprve pečeme (10 minut) na maximální teplotu, poté snížíme teplotu na 140-150 °C a pečeme dalších 25-35 minut. Zda je vánočka upečená, zjistíme vpíchnutím špejle, pokud se těsto nechytá, je hotovo.
