„Posledních 5 let manželství jsem byla nešťastná. Manžel dost pil, byl agresivní, poslední tři roky navíc nepracoval a zajímal se jen o sebe,“ říká čtyřicetiletá Aneta. „Na kluky jsem tak byla v podstatě sama. Musela jsem mít dvě práce, abych nás všechny uživila a zajistila nám bydlení. Přestože jsem se snažila manželství zachránit, nepovedlo se. Teď bydlím s jedním synem v pronajatém bytě a druhý syn zůstal s exmanželem v našem zahypotékovaném bytě, který nám brzy vezme banka.“ Ale je potřeba začít s vyprávěním příběhu od začátku.

Anetino manželství bylo ideální pouze prvních pár let. Po narození prvního syna se její manžel projevil jako agresor a záletník. „Nikdy mě nezmlátil tak, že by to bylo na první pohled vidět, ale často když se opil, byl hlučný, sprostý a měl potřebu mě chytat pevně za ruce, tlačit na zeď a podobně. Pro mě ale byly horší jeho zálety. V den, kdy jsem se s ním chtěla rozejít, jsem ale přišla na to, že čekám druhé dítě.“ Situace se u nich v rodině na nějakou dobu uklidnila. „Možná proto, že odešel za prací do Prahy. Já nevěděla o jeho úletech a vídali jsme se jen o víkendu, takže to bylo nějaký čas vlastně idylické.“ Rodina ale nemohla fungovat na dálku, a proto se po dvou letech odloučení dohodli, že koupí byt poblíž Prahy a znovu začnou žít normálně.

„Manžel ale z lukrativního místa dostal po čase výpověď a pak šlo všechno od desíti k pěti. Sice si na nějakou dobu místo našel, ale nakonec z něj sám odešel. A zůstal doma. Na mně tak zůstala péče o syny, byt a i o něho.“ Aneta bohužel neměla tak dobře placenou práci, a proto si na úkor odloučení od dětí musela najít ještě jednu práci. „Nechtěla jsem synům vzít jejich koníčky a také jsem nechtěla přijít o byt. Manžel to neřešil, nejen celkově naše živobytí, ale ani jejich narozeniny nebo Vánoce. Prostě si za mnou přišel pro peníze, když potřeboval, a o dárcích pro kluky pak říkal, že nemáme peníze, že to musí pochopit. Někdy jsem si připadala, že mám děti tři.“ Ve chvíli kdy Aneta zjistila, že je jí manžel znovu nevěrný, řekla rázné ne. „Nepřiznala jsem mu, že to vím, ale udeřila jsem na něj, aby si našel práci, a přitom jsem tajně požádala o rozvod.“

Anetin manžel si sice práci našel, ale do společné kasy nedával nic. „Navíc jsem zjistila, že si nasekal stotisícové dluhy. Když jsem se ho zeptala, tvrdil, že si bral půjčky kvůli rodině,“ dodává smutně Aneta. „A to byl začátek konce. Rozvod byl na spadnutí. Já jsem ale udělala jednu velkou chybu.“ Aneta totiž chtěla syny ušetřit stresů z rodinných potíží. „Nikdy jsem je nezatahovala do našich problémů, neříkala jsem jim, že mě táta bil, ani že nenosí peníze a že dělá dluhy, ani to, že sem tam má jinou ženskou. Bohužel jsem jim ani neřekla o tom rozvodu, aby nebyli stresovaní a nezhoršili se ve škole. Dozvěděli se to, až když bylo po všem. A to se mi vymstilo.“

Možná by vše proběhlo hladčeji, ale osud tomu chtěl, že Aneta dva měsíce před samotným rozvodem poznala muže, do kterého se zamilovala. „Prostě to přišlo a já jsem po letech konečně šťastná. Jenže exmanžel rozvod nese těžko a dělá ze sebe chudáka. Bohužel i před dětmi.“ Vzhledem k tomu, že se o rozvodu synové dozvěděli až se zpožděním, bylo snadné namluvit jim, že za rozpadem rodiny stojí nový muž. „Exmanžel se opravdu snažil velmi aktivně, aby syny přesvědčil, že já jsem ta špatná. U toho mladšího se mu to nepovedlo, starší se ale odstěhoval za ním a se mnou nemluví.“ Starší syn tak vůbec neví, jak to s celým soužitím rodičů bylo a rozvod dává za vinu jen matce. „Dokonce mi řekl, že kvůli mně nebude mít táta kde bydlet a že nemá z čeho žít. Už pozdě jsem se mu všechno snažila vysvětlit.“ Aneta je na jednu stranu nyní šťastná v novém partnerství, ale co se týče rodinných vztahů, není to ideální. „Doufám, že syn brzy přijde k rozumu a pozná, že život s jeho otcem není ideální.“