Jak uchránit vánoční stromky před domácími mazlíčky? Jde to!

Prohlédněte si všechny fotografie (21)

Všichni chovatelé psů a hlavně koček vědí, že udržet doma vánoční stromek v podobě, ve které byste ho chtěli po celé svátky mít, je velmi náročné. Například kočky se zkrátka dostanou téměř všude a není tedy pro ně problém vám ze stromku udělat nevzhledné koště. Prohlédněte si galerii, nápady, které v ní najdete, vás určitě pobaví a možná, že i inspirují!

Ačkoli dnes se zdá, že zvyk zdobit jedličku, smrček či jiný jehličtaný strom, je mezi námi od nepaměti, není tomu tak. Ještě před 19. stoletím není nikde jediná zmínka o tom, že by český lid stromečky zdobil. Kde se tedy tato tradice vzala?

V Německu mají stromy ochranitelskou funkci a na Vánoce rozdávali koledníci větve jehličnanů, stromek do domu přišel až okolo 12. století nad štědrovečerní tabuli, špičkou dolů. Nedá se tedy říct, že by historické konání odpovídalo naší současné tradici. Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, pochází však také z Německa. Zpočátku nebyl zdoben svícemi. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z poloviny 16. stol. v domech řemeslníků. Do soukromých prostor a domů šlechty začal pronikat až v polovině 17. století. Z Německa se stromek rozšířil do okolí až v 19. století. 

Ovšem ani Němci nemají tento zvyk původem od sebe, převzali jej ze severských zemí, z Estonska a Lotyšska. Tam prý šlo o strom, ozdobený členy Bratrstva černohlavých. Bratrstvo, v němž se ve středověku sdružovali obchodníci německého původu, chtělo bohatému a vzkvétajícímu městu Rize (Lotyšsko) k zimnímu slunovratu věnovat strom, který se pak měl podle tradice nastojato na místě spálit, aby se zapudilo zlo. Jehličnan byl však příliš velký, takže plameny by ohrozily okolní domy. A tak zatímco kupci probírali, co s nespálitelnou jedlí, děti ji ozdobily slámou, jablky a nitěmi. Načančaný strom se obyvatelům Rigy zalíbil natolik, že se zrodila každoroční tradice, jež posléze dobyla svět. 

Jak to bylo v Česku

V Česku nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém zámečku Šilboch. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách. Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromky, smrčky, jedličky nebo májky ozdobené pečivem, perníkem a především ovocem – jablky nebo hruškami, mandlemi či rozinkami. Zřejmě roku 1860 se na stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové svíčky.

Na náměstí ve městech se často umísťují velké vánoční stromy. Poprvé tento byl Strom republiky postaven na brněnském Náměstí svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě, v roce 1919, v bílovickém lese, prochladlé děvčátko. Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o vánocích v roce 1924 rozhodl vztyčit na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky