10 českých vynálezů, které změnily svět. Znáte je všechny?

Více fotografií k článku:
20 fotografií

Bez geniálních mozků by byl náš dnešní svět pravděpodobně ještě hodně v plenkách. Naštěstí se ale v každé dekádě najdou myslitelé, kteří svět obohatí o nové vynálezy. A i my Češi máme své geniální vynálezce. Nebylo jich zrovna málo a jejich vynálezy se používají dnes a denně. Znáte všechna jména a jejich skvělé výtvory? 

Jedno z prvních aut máme na svědomí my. Za Rakouska-Uherska ho sestrojil Leopold Sviták roku 1897-1898 a pojmenoval ho President. Na ochranu kol použil přední nárazník a poté, co ho sestrojil s ním absolvoval cestu z Kopřivnice do Vídně dlouhou 328 km. Dnes by tato cesta zabrala zhruba 4 hodiny, Sviták ji se svým prvním autem jel 14 a půl hodin čisté jízdy. Asi si tedy dovedete představit, jakou rychlostí auto jelo. 

Slovo "robot" vymysleli bratři Čapkové, to ví každé malé dítě. Karel Čapek v roce 1920 použil slovo robot ve své hře R.U.R. a od té doby se začalo používat po celém světě. Uměle vytvořené stroje, které mají vlastní inteligenci, měly mít původně název laboři, dle anglického labour-práce, slovo se mu ale příliš nelíbilo a tak spolu s bratrem Josefem sáhli do českého slovníku a našli slovo robotovat-pracovat. 

Kostkový cukr ja též vynálezem Čechů. Dříve se cukr prodával v tzv. homolích, které vážily zhruba půl kila a hospodyňky si musely cukr doma nasekat sekáčkem na maso. Legenda praví, že v roce 1841 se manželka cukrovarníka z Dačic při sekání homole poranila a řekla svému muži, aby s homolemi udělal něco, díky čemu už nebude nutné je porcovat doma. Cukrovarník se tehdy zamyslel a udělal zkusmo jednu várku, kdy byl cukr nasekán na kostičky. Hospodyňky mu tehdy téměř utrhaly ruce a v roce 1843 si Dačický cukrovar nechal kostky cukru patentovat. 

Detektor výbušnin, který jste možná viděli, ale pořádně nevíte, že to detektor výbušnin je, byl také vymyšlen u nás. Na letišti se vám snadno může stát, že ochranka vás zastaví a otře vám oblečení či batoh pomocí bílého papírku, který poté dá do scanneru. Jedná se o detektor, který pozná výbušninu a je tak velmi snadné odhalit případného teroristu. Když se vám něco podobného stane, nemějte obavy, že jste podezřelí, kontroly probíhají většinou namátkově. 

Vynálezy Františka Křižíka se i dnes těší velké oblibě a to nejen co do praktičnosti, ale i estetičnosti. Kromě obloukové lampy, kterou prezentoval v Paříži v roce 1881, vynalezl také elektrickou tramvaj, která začala jezdit v Praze z Letné na Výstaviště v Holešovicích. Neměla ale zatím takový úspěch, jaký Křižík čekal a tak byla po dvou letech provozu rozebrána. Dnes si už život v Praze bez tramvají neumíme představit. Mimo to sestavil ještě i Křižíkovu světelnou fontánu, která svítí a hraje na Výstavišti. 

Základy genetiky a dědičnosti má na svědomí Gregor Mendel, opat augustinského kláštera v Brně, který jako první přišel na zákony dědičnosti a genetiky. Vedle Newtona, Einsteina a dalších patří mezi smetánku vědců, ačkoli to málokdo tuší. 

Výroba nanovláken pochází také od nás. Nanovlákna jsou považována za materiál třetího tisíciletí a jejich využití je velmi široké. Dají se používat k filtraci, v elektrotechnice a mnoha dalších odvětvích. Dlouho však neexistoval stroj, který by nanovlákna dokázal vyrábět ve velkém množství. V roce 2003 na to přišli až šikovní inženýři v Liberci. Pod vedením Oldřicha Jirsáka vymysleli stroj zvaný Nanospider, který umí nanovlákna vyrábět průmyslově a ve velkém množství. Pro techniku je to učiněná revoluce a pro Českou republiku sláva po celém světě. 

Nenápadný génius Otto Wichterle má na svědomí hned dva vynálezy, které používáme denně. Jedním z nich jsou kontaktní čočky, které vyrobil za pomoci dětské stavebnice Merkur. Tím druhým vynálezem je materiál silon, z kterého se vyrábějí silonky pro ženy (i muže) po celém světě. Na stroji z Merkuru (viz. foto v galerii) vyrobil prvních asi 5000 čoček, které se velice rychle dostaly za hranice našeho státu a získaly si obrovskou oblibu. 

Protialkoholní záchytku vymyslel a zřídil český psychiatr Jaroslav Skála, který roky bojoval proti alkoholismu. Snažil se přijít na to, kam by mohl v noci odklízet všechny opilé umělce a dělníky, aby dokázal ochránit jejich okolí, ale i je samotné. A tak vymyslel záchytku. První oficiální záchytná stanice pro opilé lidi vznikla v roce 1951 v ulici U Apolináře v Praze a o opilé se tam starali sami abstinující alkoholici. To aby viděli, jak se chovají ostatní opilí, to jim pomáhalo v jejich vlastní léčbě. Mimochodem první člověk, který na záchytce strávil noc byl ruský námořník, který to přehnal s vodkou. 

Na krku máme ale i nehezké věci, jako je semtex, plastická trhavina, která zabila spoustu lidí a také droga pervitin, respektive její rychlá výroba. V tom patří Česko mezi světové velmoci a mimo naši republiku se perník prodává pod názvem "checo". 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek