„Jak lidé vědí a netajil jsem to, pustil jsem se před nějakou dobou do hubnutí. Jednou ráno jsem se probudil a zjistil, že to už nejsem já. Ze zrcadla na mě jukal cvalda, často upocený a udýchaný, prostě člověk, který měl kvůli pupku problém si třeba zavázat tkaničky u bot. A pustil jsem se do zvelebení postavy. Ta knížka je vlastně nahlédnutím do dvou let mého života a naznačuje, jak je možné dostat se zpátky do toho správného parádního života,“ prozradil pro kafe.cz pár drobností o své novince Martin.
Vraťme se ještě krátce na začátek, do doby, jak jste říkal, že jste byl docela pořádný cvalda. Jaký byl v té době váš váhový rekord a kolik jste „prací“ na svém exteriéru shodil?
„Můj osobní rekord byl 128 kilo a teď se už delší dobu držím na 104 kilogramech. Chtěl jsem ještě ubrat pod metrák, ale tělo řeklo ne. Doslova se nechalo slyšet, tahle váha je pro tebe, Martine, optimální a nepřeháněj to. A jsem rád, že je to takhle stabilní. Nedržím žádné drasťárny, netrápím se, netrpím hlady, protože jídlo je potřeba k životu a člověk by neměl mít traumata z toho, že něco sní. Ale tak trošku hlídat a pohybovat se člověk musí. Ale víc prozrazovat nebudu, všechno se dozvíte v knížce,“ tajuplně uvedl herec, moderátor a nyní i spisovatel.
Znamená to, že u Zounarů, aby se udržela váha, se bude na Štědrý den místo řízků a cukroví, mlsat mrkev, ředkvičky nebo kedlubny?
„Jeje, neděste mě. O tom to není. Na svátečním stole bude vše, co na něm má být. Já jedu na takových těch optimálních kilojoulových hodnotách, které povolují, aby se člověk dobře najedl, ale hlavně nepřežíral. Je jedno, jestli je to v bůčku nebo kachně, tělo je chytré, přebere si to, co je pro něj dobré a víc vám nedopřeje ani ťuk. Pro mne osobně nic není tabu. A můj jídelníček pro Štědrý den? Prostě bude jako jinde. Dám si rybí polévku, ve výběru nebude chybět losos nebo kapr, samozřejmě i kuřecí řízek a dva druhy salátů, jeden s majolkou, jeden bez ní a přiznám se, že já si pochutnám na tom prvním. Cukroví moc nemusím, ale sem tam si přeci je tak trochu ďobnu,“ vysvětlil Zounar.
Nechme hubnutí a stravování odpočívat a závěrem ještě poodhalte něco ze své další spisovatelské budoucnosti. Jedna kniha je na světě, budou následovat další a třeba z jiné oblasti? Což takhle střihnout si třeba milostný román nebo detektivku?
„Tak to ani náhodou. Neděste mě, ale…. Víte co, uzavřeme naše povídání oním tradičním, že nikdy se nemá říkat nikdy. A je to,“ dodal Martin Zounar s úsměvem a ztratil se v davu těch, co mu přišli na křest jeho knížky pogratulovat.
