Vyrobila jsem si woodoo panáčka. Pojmenovala jsem ho Bulvár. Při každém úplňku zapichuju do Bulvára špendlíky a vykřikuju: Chcípni! Chcípni! Chcípni!
O letošním ročníku karlovarského filmového festivalu se napsalo mnoho. Je to obvyklé a milé, neboť kinematografii máme všichni rádi a nemůžeme-li si snad na filmový festival osobně dojet, potěší nás, že nám informace z takové akce zprostředkují média. Krom novinek z filmového světa se ale dozvíme i řadu věcí, které vůbec vědět nepotřebujeme a mnohdy ani vědět nechceme… Kupříkladu letošní festivalovou kauzou číslo jedna byl počet kufrů ANDREY VEREŠOVÉ. Informace se, věru, pořádně různily. Počet modelčiných zavazadel se na stránkách barevných tiskovin pohyboval od osmi až k patnácti. Jenomže… s takovou haldou kufrů by musela Andrea přijet do Varů v dodávce… což by nebylo úplně reprezentativní ani elegantní. A taky není Andrea blázen, aby si sbalila dva kufry na každý den. Cože to tedy s sebou vlastně měla? „Jeden kufr, tašku a několik vaků se šaty…“ osvětlila mi Andrea a dodala: „Mám čtvery večerní a sedmery koktejlky.“
A jelikož i já jsem se letos na festivalu ve Varech nějaký ten den zdržela, můžu potvrdit, že Andrea to s množstvím garderoby na týdenní pobyt skutečně ani trošku nepřehnala!
Andrea si dovezla šatů tak akorát...
...já měla kufrů víc, ale menší obdiv. Nechápu... :-)