Zdravotní sestra je profesionál zdravotník, ale i manželka a matka

Zdravotní sestra je profesionál zdravotník, ale i manželka a matka
Zdravotní sestra je profesionál zdravotník, ale i manželka a matka
Zdroj: archiv

Přinášíme vám v tomto předvánočním čase rozhovor s prezidentkou České asociace sester, ředitelkou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, paní Danou Juráskovou.

Celý život se zajímáte a věnujete péči, ošetřovatelství coby „zdravotní sestra“ z nejpovolanějších. Jak vnímáte u nás zatím novinku – komunitní péče?

Komunitní péče, kterou máme v souvislosti s ošetřovatelstvím na mysli, je určena nejen pro nemocné, ale i pro zdravou populaci žijící v komunitě. Ať už v domácím prostředí, stacionářích, komunitních centrech, v sociálních ústavech či domovech důchodců. Podle mého názoru je to jakási integrace rozdílných a poněkud roztříštěných služeb, které buď v tuto chvíli existují, nebo budou v krátké budoucnosti nutné. Je to cesta, jak poskytnout samotnou ošetřovatelskou péči – službu, podpořit sebepéči a vzájemnou péči mezi rodinnými příslušníky. Podpora tohoto trendu koresponduje se zvyšující se poptávkou o tyto služby zejména u seniorské populace.

Jak vnímáte dnešní střední generaci? Nemělo by se i na tuto možnost podpory života v komunitě myslet, tak jak je tomu v západní Evropě?

Střední a seniorská generace Čechů zažila v minulosti zpřetrhání přirozené velké rodiny. Musíme se znovu učit starat se o své blízké doma za využití různých služeb, které nám k tomu pomohou.

Jste prezidentkou České asociace sester, co by z vašeho pohledu uváděná péče měla přinést v první řadě pacientům a v čem ulehčí práci zdravotním sestrám?

Pro ošetřovatelské profesionály je nejdůležitější udržení členů rodiny co nejdéle v domácím prostředí. Na nás bude poskytovat odbornou ošetřovatelskou péči v domácím prostředí podobně jako nyní, k tomu ještě více podporovat rodinu, učit ji pečovat o své blízké. Je nutné najít takovou formu podpory, aby to rodina unesla, aby neměla obavy a aby to uměla.

Jaké profese se v komunitní péči nejvíce uplatní, nebudou mezi nimi i sociální pracovníci?

Komunitní péče v sobě integruje i sociální rozměr komunity. V oblasti ošetřovatelství předpokládáme, že najdou své uplatnění také zdravotničtí asistenti. Jsou to zdravotníci, kteří budou moci poskytovat samostatně základní a část odborné péče i v komunitních službách, v léčebnách dlouhodobě nemocných, ale i ve službách zdravotně sociálních. Pečují o hygienu, výživu, dle ordinace lékaře podávají léky, převazují rány apod.

Už dlouho se platí poplatky u lékaře. Máte nějaké poznatky, že se lidé začali o svoje zdraví více zajímat? Diskutují více o své diagnóze se svým lékařem, sestrou? Pokud jsou nespokojeni, umějí se bránit? Kam bych si vlastně když tak měla na lékaře, sestru jít stěžovat?

Zdravotnictví je velmi složitá služba, navíc zdraví je skutečně to nejcennější, co máme. Péče o své vlastní zdraví, orientace v informacích je v Česku generačním problémem. Mladá generace si dokáže najít informace, dokáže s lékaři diskutovat i prosazovat v této oblasti své názory. Generace seniorů s tím má potíže, ale jsou i mezi nimi výjimky.

Našimi čtenářkami jsou především ženy, slečny. Co byste vzkázala těm, které zrovna váhají, zda podat přihlášku na zdravotní školu či na obor pečovatelství? Přece jenom v dnešní době to není moc lukrativní resort. Jaké jste měla vůbec vy důvody stát se zdravotní sestrou?

Sestra je nejen profesionál zdravotník, je to také manželka a matka. Mladým ženám vždycky říkám, že je to povolání, které může pomoci vlastní rodině v péči o děti i seniory. Povolání všeobecné sestry si vybírají mladí lidé, kteří se nestydí za to, že jsou tzv. pomáhajícím povoláním. Právě blízkost člověku ve chvílích nemoci, schopnost mu pomoci od bolesti a vyslechnout jej je podstatou naší práce. Nesouhlasila bych ani s názorem, že zdravotnictví není lukrativní obor. Platy sester a zdravotníků vůbec za poslední léta vzrostly více než u jiných resortů. Navíc sestry se nikdy nemusely bát o práci a tak to bude i v budoucnu. Potřeba sester s rostoucím podílem seniorů v populaci poroste.

KAFE.cz vizitka

Paní Dana Jurásková, MBA, ředitelka VFN a prezidentka České asociace sester

  • Narodila se 21. 9. 1961 v Uherském Hradišti. Po absolvování střední zdravotnické školy vystudovala obor pedagogika ošetřovatelství na FF UK, pokračovala na Univerzitě Palackého na lékařské fakultě oborem sociální lékařství a do třetice získala titul MBA na Prague International Business School. Začínala jako staniční sestra. Celý život ji zajímalo ošetřovatelství, i nadále se tomuto segmentu chce věnovat.
  • V letech 2009 – 2010 se stala ministryní zdravotnictví. Dnes pracuje na pozici ředitele Všeobecné fakultní nemocnice, kde pracovala i před nástupem na ministerstvo. Je vdaná, má syna Martina (15) a dceru Kristýnu (20).
  • Česká asociace sester je odborná, stavovská dobrovolná, nezisková, nepolitická organizace s právní subjektivitou. Je to největší odborná profesní organizace sester a jiných odborných pracovníků. Je otevřena pro všechny sestry a ostatní nelékaře působící v resortu zdravotnictví, sociálního zabezpečení, školství a ve všech oblastech soukromého nebo jiného podnikání bez ohledu na národnost nebo náboženské vyznání. S působností po celé České republice. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky