Dědek je opravdu svérázný člověk a když se rozhodne, že bude něco vyprávět, už ho nezastaví vůbec nikdo. Svojí lechtivou historku přidal v pořadu Jak to vidí MasterChef k dobru, když navázal na výzvu, kterou v soutěži museli splnit. Jednalo se o štafetu, tedy střídaní u plotny. „Nenávidím štafetový vaření. Já jsem to úplně pos.... Já tady to štafetový, nebo vůbec rychlý vaření, nesnáším. Vaření má být pohoda, klid a radost,“ rozčiloval se Dědek ve studiu.

Dědek už v soutěži nebude dále pokračovat

Moderátor na to namítl, že je to tedy něco jako štafetové souložení, čehož se Dědek ihned chytl. „Tak štafetový souložení. To jsme dělali v mládí. Milování se tomu říkat nemohlo. To byla šu.....,“ překvapil svou otevřeností Dědek.

„To bylo tak, že se pustil singl a když skončila písnička, tak se posunul člověk o jedno místo doprava, a tak do kruhu. Když nás bylo dvacet. To je deset a deset, plus deset písniček. To jste nedělali?“ tázal se veřejnosti do kamery. Většina diváků musela být v tu chvíli úplně rudá.

Existuje někdo upovídanější?

„Taky jsme dělali jiný věci,“ uklidňuje okolí dědek. Řeč se pak stočila na to, že si nenechá poradit. „Ty si neuvědomuješ jednu věc, kterou si uvědomuje hrozně málo lidí. Ty vaříš pro ně tři (porotce), ne pro sebe,“ radil mu Roman Staša, který byl ve studiu jako další host. Na rozdíl od Dědka poslouchá porotu a možná právě proto nevypadl.

Všichni ho měli rádi

„Já vždycky vařím pro někoho, ne pro sebe,“ nenechal se tvrdohlavý důchodce. Ten mimo jiné do studia přinesl drobné občerstvení. „Jsou to mušle po marokánsku trošku upravené do španělského stylu, takovýho tapas. Je tam fenykl. Spařený rajčata nasekaný na kostičky. Nakrájená španělská slaninka…,“ vyjmenovává Dědek celý postup.

Moderátor musel ze záběru s druhým hostem doslova utéct, aby pořad vůbec skončil. Upovídaný Rajniš by jinak nikdy neskončil. O svém kuchařském umu je naprosto přesvědčený. „Každý člověk musí mít nažráno a napito, musí mít prostředky a cestovat, ochutnávat. Teprve pak může být MasterChef. A tyhle kvality já mám. Tak kdo jinej by to měl vyhrát?“ říká s nadsázkou Dědek. To už se mu bohužel nesplní.

„Z každé cesty jsem si přivezl zážitky, příhody, zajímavá setkání a recepty. Každou cestu jsem vždy podnikal pod úhlem a s cílem kulinárního nomáda. Poznal jsem řadu podniků, od posledních pouličních gargotů, po nejluxusnější evropské restaurace a michelinské podniky. Nabyl jsem spoustu poznatků a zkušeností,“ usmívá se Dědek.