Xindl X: Věřím v lásku na celý život!

Ondřej Ládek alias Xindl X: Věřím v lásku na celý život!

Písničkáře Ondru Ládka alias Xindla X (30) proslavily hity Anděl a Dysgrafik. Co je tajemstvím jeho úspěchu? Jaké ženy se mu líbí?

Xindl je postavou z filmu Woodyho Allena Hollywood Ending. Proč se vám to jméno před třemi lety tak zalíbilo, že jste ho vzal za své?
Žádné zvláštní spříznění s tou postavou to nebylo. Líbil se mi jeho zvuk a vizuální podoba toho jména. To, že jsem Allenův fanoušek, je už jen takový bonus. To jméno se dobře hodí k mým textům. Své písně zpívám často v první o sobě, byť ne vždy je to opravdu o mně. Zdá se mi lepší, když to, co zpívám, nezpívá nějaký Ondra Ládek, ale anonymní Xindl z generace X.

Nežijete tak permanentně v určitém rozdvojení, kdo vlastně zpívá na pódiu?
Máme to jednoduše rozvržené: Na podiu zpívá Xindl, rozhovory dáváme oba. Domu chodím sám. Ale v tom, co zpívá z podia, je toho i hodně ze mě. Buď zpívá to, co si myslím, a nebo úplný opak toho, co si myslím. Nechávám na divákovi, ať si vybere, co je co.

Jak byste charakterizoval vaši muziku?
Pejsek s kočičkou vařili dort. Dali do toho kousky všech kapel, které měli rádi. Trochu rapu, pár folkových bardů, sem tam nějakej džezík, trochu blues a pár rockovejch riffů. Texty místy folkový, místy rapový… A pak ten hrnec nechali ležet na zápraží a čekali, až přijde nějakej posluchač a vyžere si to.

Vtipný…Dá se o vás říci, že jste se stal hvězdou hlavně díky internetu?
Hodně mi pomohl úspěch písně Anděl na serveru Bandzone. Díky tomu se začali ozývat pořadatelé akcí. Ale to by mi moc nepomohlo, pokud bych pak nesednul s kytarou na vlak a nejezdil za pár kaček po všech fesťácích, co mi nabídli. A kdo ví, zda by tohle k úspěchu stačilo, kdybych pak nevyhrál na folkových festivalech Porta a Zahrada, díky čemuž se o mě objevili první zprávy v médiích. A pravděpodobně i na to by se po pár měsících zapomnělo, kdybychom včas nepřišli s klipem, kterej nás dostal na TV Óčko a následně na Evropu 2. Prostě aby člověk prorazil, musí se snažit na všech frontách… A k tomu mít ještě velký štěstí.

Letošní rok je pro vás prý dost přelomový…
Ano, čeká mě období velkých změn. Po třech letech začínám hrát s novými muzikanty, takže je nasnadě, že i zvuk kapely se hodně změní. Už od července nás můžete naživo vidět v nové sestavě, kde se mnou bude hrát bubeník David Landštof, basista Jan Cidlinský a klávesista, banjista a kytarista Dalibor Cidlinský jr., který bude zároveň i producentem nové desky. Kluci jsou všichni zkušení muzikanti, hráli spolu například s Anetou Langerovou nebo na desce Tomáše Kluse. David už léta hraje s Lenkou Dusilovou a s Robertem Křesťanem a Druhou trávou. Dalibor spolupracoval s Jarkem Nohavicou a produkoval poslední alba Tomáše Kluse a Dana Landy.

Kdy pustíte do světa desku?
Naše deska by měla vyjít prvního října, ale už jsme vyrukovali s prvním singlem. Jmenuje se Láska v housce a i když to ve skutečnosti není píseň o lásce, nazpíval jsem ho jako duet se svou láskou, zpěvačkou Olgou Lounovou. Klip k této písni o McDonaldizaci mezilidských vztahů jsme natočili v arabském stylu. Režie klipu se ujal Jarda Fuit, který má na kontě film Dvojka nebo seriály Comeback, Letiště a Přešlapy.

Když člověk poslouchá vaše texty, skoro by si řekl, že se trochu rouháte, asi nejste věřící... Jaký je váš vztah k Bohu a k víře jako takové?
Můj vztah k víře je dost ambivalentní. Rád bych v něco věřil, ale zatím v sobě tu víru nedokážu najít. Ale nepřestávám se snažit. Dalo by se říct, že nejsem věřící, ale doufající. I tak se pokouším žít podle základních křesťanských hodnot. Tedy vlastně podle těch hodnot, které jsou většině náboženství společné. Podle hodnot, které dnešní víra v konzum a v osobní úspěch hodně potlačuje. I když se může zdát, že se ve svých písních rouhám, myslím, že je tomu naopak. Myslím, že většina mých písní ve skutečnosti je o lásce, o Bohu a morálce. Na jednom scenáristickém semináři nás učili, že film o lásce nejlépe natočíte tak, že zobrazíte, jak by vypadal svět bez ní. Takže já teď ve svých písních zobrazuji svět bez Boha, lásky a morálky. Svět Xindlů.

Xindl X

Jak jste se vlastně dostal hudbě, tuším, že jste vystudoval něco úplně jiného?
Studoval jsem scenáristiku. Napsal jsem scénář k filmu Restart a pak jsem šel pracovat do reklamky. A když člověk celý den sedí u kompu a chválí produkty spotřebního způsobu života, potřebuje si po nocích spravovat karmu tím, že skládá písně o tom, jak je tenhle způsob života naprd.

Pracoval jste také jako scénárista sitcomu Comeback. Jaká to byla práce?
Byla to skvělá zkušenost. A zezačátku to byla práce hodně zábavná. Celý den někde sedíte s kamarády a vymýšlíte vtipy. To, že byl Comeback prvním českým sitcomem, znamenalo, že jsme museli přijít na to, jak vlastně takový sitcom psát. Takže se neustále zkoušely nové a nové modely organizace práce. Na jednu stranu to bylo osvěžující, protože člověk nikdy nespadnul do stereotypu, na druhou stranu to bylo hodně stresující. Říkám si, že s těmi zkušenostmi, co teď mám, by se mi nový sitcom vyvíjel raz dva. Škoda, že na to nemám žádný čas, jinak bych se určitě rád do něčeho takového zase vrhnul.

Dá se u nás hudbou, kterou provozujete, uživit?
Dá – ale musíte se otáčet a hodně koncertovat. A i když vyděláte dost peněz, většinu z nich musíte investovat zpátky. Do nových desek, nových klipů. Dřív byly koncerty spíš reklama na desku. Dnes jsou desky reklamy na koncerty.

Na závěr tři otázky o ženách: Jaké se vám líbí a už jste potkal tu pravou, která by vyhovovala vašim představám?
Mám rád ženy, které jsou kreativní a cílevědomé – jako moje přítelkyně. Jinak se nedá říct, že bych měl nějaký svůj typ. Prostě věřím na to, že když potkáte tu pravou, poznáte to. A já jsem tu pravou potkal.

Jak vnímáte feministky a jak se díváte na emancipaci?
Nelíbí se mi extrémní poloha feminismu, kde se ženy mužům nadřazují. Naopak základní myšlence feminismu, hlásající rovnost mužů a žen, fandím. Dokonce mi pár kamarádů tvrdilo, že kniha Bruno v hlavě, co jsem napsal dohromady s Monikou Šimkovičovou, je prý feministická. I když to možná trochu přeháněli. Asi si ji budete muset přečíst, abyste to posoudili…

Věříte na vztah mezi mužem a ženou na celý život, myslíte si, že člověk má zakódovanou monogamii?
Coby Xindl bych se měl cynicky ušklíbnout, ale coby Ondřej musím přiznat, že jsem romantik a věřím v lásku na celý život.
 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Hádanka

Hádanka 6: Kdo je na fotografii?

Připravili jsme pro vás opět malou zábavnou kratochvíli. Není to soutěž o žádné ceny, jen testík vaší fantazie, případně paměti.

Akční letáky