Wernher von Braun: Průkopník cest na Měsíc i Hitlerův konstruktér

Zdroj:

Kontroverzní německý vědec Wernher von Braun bude již navždycky spojován s fašistickým Německem a smrtonosnými raketami V-2, které zabily tisíce lidí. Zároveň je ale právem považován za otce vesmírných cest, které dovedly člověka na Měsíc.

Když americký časopis Aviation Week & Space Technology zpracovával žebříček nejdůležitějších osobností v dějinách létání, sešlo se mu okolo jednoho milionu odpovědí od odborníků ze 180 zemí světa.

Vítězství amerických bratrů Wrightových, kteří jako první na světě zvedli do vzduchu motorem poháněné letadlo, se dalo předpokládat. Druhé místo obsadil Wernher von Braun. To se nečekalo. I když…

Je nutno rychle reagovat a Wernher von Braun musí pomoci. Šlo to poměrně rychle, protože raketa Redstone (nosič termonukleárních hlavic v roce 1956 vynesl americkou atomovou bombu ke zkoušce v atmosféře) již existovala a během krátké doby připojením dalšího stupně a pomocných motorů vznikly testovací rakety Jupiter.

Od nich už byl jen krůček k raketě Juno 1, která 31. ledna 1958 vypustila na oběžné dráze první americkou družici Explorer 1 a odstartovala tak americký vesmírný program. Konstruktérovy sny o letech ke hvězdám se začaly naplňovat. Byl veleben jako zachránce USA a převzal Řád za význačné federální civilní služby.

Apollo dostal na Měsíc

Dalším jeho „dítkem“ byla obří raketa Saturn 1, ale ukázalo se, že pro vojenské účely nemá využití. Proto byl celý projekt vyvázán z armády a převeden pod křídla již dva roky fungujícího Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) zaměřeného na výzkum letů člověka do vesmíru.

Ten pokračoval programem Mercury a v květnu 1961, 23 dnů po prvním kosmonautovi světa Rusovi J. A. Gagarinovi, vesmír na pár minut oťukal v kabině Mercury-Redstone 3 první Američan Alan Shepard. John Glenn v únoru 1962 obletěl Zemi třikrát.

Pod těmito úspěchy byl také spolupodepsán Wernher von Braun, ale vrchol jeho práce je spojen s programem Apollo a úkolem od prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho dostat lidi na Měsíc.

To se podařilo v roce 1969, když raketa Saturn vynesla modul Apolla 11, jenž na souputníku Země přistál a astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin se 20. července po jeho povrchu prošli. Von Braunovy rakety pak umožnily návštěvu Měsíce ještě dalším pěti misím a geniální konstruktér plánoval, že v 80. letech donesou lidi až na Mars.

Roku 1970 se přestěhoval do Washingtonu a nastoupil do funkce zástupce šéfa NASA pro plánování. Po dvou letech byl kvůli neshodám s vedením „odejit“.

Stal se viceprezidentem soukromé firmy na stavbu družic, spoluzaložil Národní kosmický institut, přednášel na univerzitách. V roce 1973 mu diagnostikovali zhoubný nádor na ledvině a o dva roky později na tlustém střevu. Operace a léčení nepomohly…

Muž, který převzal 12 čestných doktorátů, nadšený propagátor kosmických letů, jenž dostal lidi na Měsíc a jehož život inspiroval spisovatele, filmaře i hudební skladatele, odešel na věčnost stranou zájmu v červnu 1977 ve věku nedožitých 65 let. Z bezpečnostního hlediska USA vlastně jako nežádoucí muž, který toho hodně věděl.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky