Všechny tváře rodičovství podle Alice Nellis

Všechny tváře rodičovství podle Alice Nellis
Všechny tváře rodičovství podle Alice Nellis
Zdroj: Profimedia.cz, FALCON (fotogalerie)
Prohlédněte si všechny fotografie (5)

Ve svém novém filmu Mama & Papas zkoumá režisérka Alice Nellis všechny podoby rodičovství - to s dětmi i to bez dětí. Pomáhá jí v tom Zuzana Bydžovská a Martha Issová.

"Kdyby byl život šťastný, myslím, že bych nedělala filmy. Prostě bych jenom byla šťastná," řekla Alice Nellis v jednom rozhovoru. Ve skutečnosti už ovšem těch filmů natočila hned několik - od volební tragikomedie Ene Bene přes rodinnou road movie Výlet až po Tajnosti, drama o ženské krizi středního věku. Její nejnovější film Mamas & Papas, který právě vstupuje do českých kin, se zaměřil na téma rodičovství ve všech podobách. Martha Issová v něm hraje mladou ambiciózní ženu, která nechtěně otěhotní, Zuzana Bydžovská naopak lékařku, která přes veškerou snahu otěhotnět nemůže. Filip a Zuzana Čapkovi si zahráli manželský pár, který se pokouší o adopci. Být rodičem podle Alice Nellis neznamená poukaz na štěstí, a rodičovství podle ní může mít mnoho tváří. "Pokud chcete mít děti, ale nemůžete, pak jste rodič bez dítěte. Nebo máte dítě, které si nemůžete dovolit. Nebo máte dítě a rozhodnete se ho zbavit. Nebo můžete nakonec dítě ztratit a pořád jste rodičem, ale to dítě chybí," říká.

Alice Nellis

Absurdní dilema

Pro ni samotnou se jedná o téma velmi osobní. Před více než třemi roky se totiž sama stala matkou, když adoptovala holčičku Ellu. "Vždycky jsem uvažovala o adoptování dítěte. Myslela jsem si, že možná nejdřív bude biologické dítě, ale pak to vyšlo jinak. Pro mě je to jen jeden ze způsobů, jak mít dítě. Samozřejmě se to nedá srovnávat, ale nedovedu si představit, že bych milovala své biologické dítě víc, než miluji svou dceru," vysvětluje. Jméno Ella jí dala nejen proto, že dobře ladí s jejím kosmpolitním příjmením Nellis, ale i proto, že se stejně čte a píše v mnoha jazycích.

Protože Ella se objevila v jejím životě relativně pozdě - v šestatřiceti letech - Alice Nellis do té doby často byla považována za ztělesnění klišé ctižádostivé ženy-režisérky, která kariéru upřednostnila před rodinným životem. Což pochopitelně nesla s nelibostí: "Režiséra, politika nebo novináře se nikdo nebude ptát, jestli chce dělat kariéru, nebo mít děti. Samozřejmě do toho půjde, kariéru nepověsí na hřebík, ale žena? Ta by měla řešit nějaké dilema. Proč? Je to celé absurdní."

Zatímco její dcera je v současnosti její nejdůležitější životní konstantou, životní partner se v posledních letech změnil: manžela-Američana, po kterém jí zůstalo příjmení, nahradil kameraman Matěj Cibulka, se kterým natočila i film Mamas & Papas. “S dítětem je to těžší, protože když oba točíme stejnou věc, jsme oba pryč ve stejnou dobu, takže je to vlastně něco výjimečného, že můžeme pracovat společně. Obvykle se totiž v péči o dítě střídáme,” vysvětluje.

Alice Nellis

Alice Nellis: “Tak mě vyhoďte.”

Alice Nellis vždy byla dívkou mnoha talentů. Vystudovala hudbu a angličtinu, překládala, designovala internetové stránky. "V mládí jsem viděla hodně opravdu dobrých filmů, ale nikdy jsem nepřemýšlela o tom, že bych nějaký natočila. Nikdy jsem neznala nikoho, kdo by filmy dělal, takže to jako zaměstnání nepřipadalo v úvahu," říká. O filmařině začala uvažovat až po absolvování první vysoké školy, když si náhodou prolistovala příručku o scenáristice a pochopila , že jde o obor, kterému by mohla opravdu rozumět. Přihlásila se tedy na FAMU. Ale sotva začla sklízet úspěchy jako režisérka, ze školy ji vyhodili, protože nestíhala vyhovět požadavkům školní administrativy: při natáčení filmu Výlet byla tak zaneprázdněná, že k zápisu poslala se svým indexem asistentku. “Zavolal mi děkan a řekl, že musím přijít osobně. Když jsem odpověděla, že nemůžu, tak namítl, že mě vyhodí. Řekla jsem: Tak mě vyhoďte, a bylo to. Takhle jednoduché to bylo,” vzpomíná.

Od té doby jsou ovšem její tvořivé aktivity opět už mnohem pestřejší – nestačilo by jí “jenom” režírovat filmy. Věnuje se i divadlu, píše a překládá. „Mě by nebavilo u něčeho skončit. Jsem takový partyzánský typ, kterého nejvíc zajímá zrovna to, co by neměl dělat. Když režíruji divadlo, napadají mě nejlepší věci do scénáře. Když pak točím film, už se těším, jak budu zkoušet s herci v divadle,” vysvětluje.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky