Kateřina Brožová: „Co si napeču, to si také sním“
Jaké budou vaše letošní Vánoce?
Určitě krásné! K Vánocům mám velmi kladný hezký vztah. Protože mám mnoho práce, a před Vánoci obzvlášť, klidné jsou pro mě až v okamžiku, kdy všechno nakoupím, připravím, napeču, nakrmím rodinu, rozdám dárky. Ta klidná chvíle přichází až kolem deváté večer na Štědrý den, kdy ze mě veškerý stres spadne. Vždy si tento čas velmi užívám, protože během celého roku takových okamžiků kvůli shonu a množství práce skutečně není mnoho.
Jak jste na tom s pečením cukroví? Pečete ráda, anebo dáváte přednost darovanému či kupovanému cukroví?
Peču cukroví už od svých osmi let. A co si napeču, to si také sním a většinou vyluxuji stůl s cukrovím i při návštěvách. Mojí specialitou jsou vanilkové rohlíčky a podle aktuálních časových možností v daném roce peču ještě několikero dalších druhů. Miluji sladké, a proto se na vánoční cukroví, a nejen na to moje, moc těším. Zdatně mi pomáhá i moje Kačka. Čím je starší, tím se zapojuje raději.
Je něco, co se vám na Vánocích nelíbí?
V posledních letech začínají už takřka na konci září. Ze všech stran na nás vyskakují reklamy, abychom nakupovali, nakupovali a nakupovali. I když je pravda, že bez dárků si Vánoce neumím představit, neměly by být jen o nich. Kromě toho mi nedělají dobře ta pouliční kapří jatka. Sama jsem rybářka, ale rybu bych nezabila. Přestože si neumím přestavit štědrovečerní večeři bez kapra, myslím si, že bychom si pro něj měli raději zajít na určené místo na sádky.
Zažila jste někdy nějakou vánoční pohromu?
Nebyla to až taková pohroma, ale pamatuji si, že nám jednou od svíček chytly vánoční řetězy, a to byl fofr! Tehdy jsme ještě měli místo elektrických svíček voskové, to jsem byla ještě malá holka. Rychle jsme hasili a naštěstí včas uhasili.
Jaké byly vaše Vánoce v dětství?
Na Vánoce v dětství vzpomínám obzvlášť ráda. Protože zaručeně každé Vánoce byly zasněžené. Netrávili jsme je jen v úzkém rodinném kruhu, ale ve společnosti mnoha lidí. Jezdívali jsme do Špindlerova Mlýna na chatu, která patřila Českému hudebnímu fondu, a můj tatínek coby houslista měl možnost si zažádat o pobyt. Trávili jsme tam vždy týden, a buď to byl týden se Štědrým dnem, nebo se Silvestrem. A když byl se Štědrým dnem, měli jsme ve velké jídelně obrovský vánoční strom a pod ním všechny ty dárky pro všechny rodiny, které v chatě tu dobu pobývaly.
Aleš Cibulka: „Odboural jsem dárky, kapra i smutek“
Aleši, co vy a Vánoce? Jak se k nim stavíte?
Za posledních pár let jsem vzal Vánoce na milost. Nemám je moc rád, protože veškeré smutné věci v naší rodině se udály buď přímo na Štědrý den, nebo kolem Vánoc. A strašně mě štve ta šílená hektičnost kolem Vánoc.
Jak jste na tom s nakupováním dárků?
To naštěstí vůbec nemusím řešit. My jsme se v rodině dohodli, že si vůbec nebudeme dávat dárky, tím se vyhneme tomu, že dostaneme X věcí, které nebudeme potřebovat. Posledních pět let trávíme Vánoce s Michalem sami dva na chalupě na roubence, zdobíme stromeček, uděláme si něco dobrého k večeři, ani to nemusí být ryba. Je tam sice zima, ale krásně.
Dodržujete vánoční tradice?
Jednu tradici jsme chtěli s Michalem zahájit vloni a vydali se na štědrodenní výlet, že si dáme někde grog. Zjistili jsme, že všude je zavřeno. Jediná otevřená byla vietnamská večerka, tak jsme si koupili dvě plechovky piva a seděli jsme jako dva bezdomovci na Štědrý den odpoledne v potemnělém městečku na lavičce. A pak jsme si udělali na roubence hezké Vánoce.
Pečete cukroví?
Nepečeme. Zásobují nás naše maminky a také divačky Sejdeme se na Cibulce a posluchačky Tobogánu. Ani jim o to nemusím říkat, ale každý den před Vánoci dostanu pár krabiček a mám vystaráno a mám tolik druhů, jako málokdo. Tímto svým divačkám velice děkuji. Vloni jsme tedy dělali doma vanilkové rohlíčky, a přehnali jsme to s množstvím, a tak jsme je dojídali pomalu ještě na Velikonoce.
Jaké byly vaše Vánoce v dětství?
V dětství jsem Vánoce miloval. S o čtyři roky starším bráchou Radkem jsme si je užívali. Rodiče nám každý rok připravili krásné Vánoce. Vzpomínám si, jak jsem jednou dostal sadu fixů a byl jsem z ní nadšený. To tenkrát bylo špatně k sehnání. Samozřejmě se někdy pod stromečkem objevilo i zklamání. Jednou v pubertě jsem dostal koženou tašku, takovou diplomatku. Byla ale příšerná se zlatým kováním. Celou noc jsem přemýšlel, co s ní mám udělat, abych ji nemusel nosit.
Michal Kavalčík alias Ruda z Ostravy: Ráno stres v obchodě, večer sranda v kostele
Co pro vás znamenají Vánoce?
Vánoce jsou relax, vypnutí z pracovního procesu a čas strávený s rodinou. Maminka peče 16 druhů cukroví, soutěží se svými sourozenci a soutěž je to velká, protože je z pěti dětí. Miluju bramborový salát. Vánocemi se pokaždé prokoštuju.
Jak trávíte obvykle vánoční svátky?
Trávíme je dvě rodiny dohromady zpravidla u našich v Českém Těšíně. Já a můj syn a rodina mé sestry. Přestože si každý rok říkáme, že si nebudeme nic kupovat, rok co rok je pod stromečkem více a více dárků.
Vzpomínáte si na nějakou příhodu z dětství z období Vánoc?
Když mi bylo asi třináct, hrozně tehdy frčela kapela OK Band a píseň UFO nad rybníkem. A tahle písnička byla jenom na jedné jejich desce. Strašně jsem si ten vinyl přál. Jenomže naši tomu nerozuměli a koupili mi jinou desku, kde tahle písnička nebyla. Byl jsem strašně zklamaný, křičel jsem na ně, že to úplně zkazili, pak jsem ten večer probrečel. Po Vánocích jsme šli koupit tu správnou desku.
Jaký vánoční dárek vás dnes nejvíce potěší a proč?
Mám rád technické dárky, elektronické kravinky, ale většinou si je kupuju sám. Anebo je koupím synovi, protože je mi blbý koupit si je sobě, a pak si s nimi hraju s ním.
A naopak. Jak vybíráte dárky vy? S předstihem? Praktické?
Jsem Blíženec, takže všechno nechávám na poslední chvíli. Většinou nakupuju 23. prosince. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem byl 23. s Rudou z Ostravy na kšeftu, přijel jsem pozdě a už se mi nikam nechtělo, tak jsem šel nakupovat 24. ráno do Tesca, pak jsem to odpoledne horečně balil.
Dodržujete tradice?
Dodržujeme jich poměrně hodně. Krájíme jablíčka, louskáme ořechy a ještě se u nás dodržuje krásná tradice, že oplatek, který si kupujeme v kostele, si pomažu medem, dám ho někomu z rodiny a ten do něho kouše s otázkou, jak moc ho mám rád. Je u toho velká legrace.
Heidi Janků: Před smutkem odlétá na Kanáry
Jaké budou vaše letošní Vánoce?
Tradičně netradiční. Odlétáme s manželem za sluníčkem na Kanárské ostrovy. Už jsme takto trávili Vánoce několikrát a musím uznat, že to sice nejsou klasické Vánoce, ale máme to rádi. Po štědrovečerní večeři se jdeme projít, nemusíme se balit do kožichů, stačí jen svetřík, no a ráno pak k bazénu na sluníčko. Jen doufám, že letos nebude v Česku tepleji než na Tenerife. Ale i tak si to prostě užijeme, jak to půjde.
Jak jste na tom s pečením cukroví?
Přiznám se, nepeču. Nicméně moje teta je přebornicí v pečení a vždycky mi krabičku s cukrovím dá. Takže ani letos o něj nepřijdeme. Těsně před odletem ještě zpívám v Ostravě, kde samozřejmě tetu navštívíme a cukroví si odvezeme.
Je něco, co se vám na Vánocích nelíbí?
Asi to komerční běsnění a i to, že Vánoce posledních pár let začínají už v říjnu. Ale nic s tím nenadělám, takže to řeším tak, že odlétám.
Zažila jste někdy nějakou vánoční pohromu?
Jednou se můj otec asi den před Štědrým dnem rozhodl, že na Vánoce musíme mít vymalováno - samozřejmě to nestihl a nezvládl a celé Vánoce byly trochu katastrofické. Ne že nebylo vymalováno, ale nebylo ani nic připraveno!
Jaké byly vaše Vánoce v dětství?
Do 11 let to bylo idylické, vždycky jsem našla pod stromečkem to, co jsem si přála a že to v těch 60. letech nebylo vůbec jednoduché. Rodina byla pohromadě, prostě Vánoce jak mají být. Bohužel pak mi umřela maminka a všechno bylo jinak.
Dodržujete nějaké tradice?
Pokud jsme doma, tak samozřejmě ano. Šupinky do peněženky, pusa pod jmelím, nevstáváme od stolu při štědrovečerní večeři, na stole musí být sůl, cibule a chléb. No a k večeři je samozřejmě kapr, salát a rybí polévka.
Jaké byly vaše nejhezčí Vánoce?
Všechny, které jsem mohla trávit s maminkou, byly krásné, naopak nejsmutnější byly asi ty první bez ní. Pak už jsem si tak nějak zvykla.
Marie Retková: 40 let starý dárek nosí dodnes
Jaké budou vaše letošní Vánoce?
Vánoce budou s rodinou, přijede k nám naše mladší dcera se svojí rodinou. Vnoučkům je 3,5 a 9 měsíců, takže to bude veselé. Na štědrovečerní tabuli máme klasiku: kapr, salát, rybí polévku. Letos se nás u ní sejde šest, to není tak strašné. A na Boží hod přijede ještě naše starší dcera Alice s mužem a s holčičkami, kterým je 15 a 18 let. Štědrý den si vychutnávám, vypínám telefon, během dne popíjím kávu a později aperitiv, obalím řízky a celý den si v poklidu vychutnávám.
Jak jste na tom s pečením cukroví?
Letos jsem trošku zaostala, přiznávám. Peču tedy každoročně vánoční štolu, zpravidla ji mám připravenou už od listopadu, letos jsem ji stihla až v první půlce prosince. Zatím mám k ní ještě dva druhy cukroví a alespoň další dva ještě přichystám. Sice nemůžu říct, že by pro mě pečení vánočního cukroví bylo koníčkem, ale bez něj by to nebyly správné Vánoce.
Je něco, co vám na Vánocích vadí?
Ten předvánoční shon, strkanice, davová šílenství v obchodech. To se mi nelíbí. Letos ale kam jsem přišla, tam bylo opravdu málo lidí. Byla jsem dokonce nakupovat s mladší vnučkou Bětkou minulou sobotu dopoledne v jednom z pražských obchodních center, děsila jsem se toho, ale bylo tam překvapivě skoro prázdno. To mě potěšilo.
Jak přistupujete k dárkům? Babičky většinou volí „obálkovou metodu“…
To já ne. Vždycky najdu něco, co by tomu konkrétnímu členu rodiny sedělo. Pro holky většinou vybírám oblečení a pro manžela něco technického. To bývá zapeklitější, ale protože je vášnivý cyklista a tenista, vymyslím pokaždé něco, co mu k jeho koníčku přijde vhod. Nakupuji s předstihem, letos jsem měla dárky zabalené už v polovině prosince. Nakupovat na poslední chvíli, to bych zešílela.
Dodržujete vánoční tradice?
Ano, ale ne mnoho. Na Štědrý den nejíme, večer si dáváme šupinu pod talíř. Děláme kubu, i když tedy část rodiny nejí houby, ale kuba musí být. Mám docela ráda celerový salát, tak ten tradičně také dělávám. Dříve jsme s dětmi chodili do lesa zdobit stromečky ovocem pro zvířátka.
Vzpomenete si na nejhezčí Vánoce?
Těžké je vybrat jediné, obvykle míváme krásné Vánoce. Ale vzpomínám na jedny z dětství, bylo mi asi čtrnáct let a tehdy jsem dostala takový krásný bílý svetr, který mám dodnes. Pořád ho nosím, i když teda dnes už jen na chalupě. Od té doby jsem ho nezničila a to už ani nechci počítat, kolik let uplynulo.
Každý někdy prožije i nepovedené Vánoce, máte i vy za sebou nějaké takové?
Nepovedené nemůžu říct, ale tak samozřejmě že ne všechny byly veselé. Když v tom roce odejde někdo blízký, jsou ty chvíle o Vánocích smutnější. Před dvěma lety odešla moje maminka, takže to byly smutné Vánoce. Pokaždé si u večeře vzpomeneme na ty, co už s námi nejsou, ale člověk nesmí moc smutnit, to je život.
Patrik Hezucký: Na tradice peče
Jaké budou vaše letošní Vánoce?
Budou krásné, rodinné, se spoustou jídla a dárků. A hlavně budeme koukat na televizi.
Jak jste na tom s nakupováním dárků?
Většinou kupuju dary sám v kamenných obchodech. Ale nechávám je balit profesionální službou.
Co se vám na Vánocích nelíbí?
…že trvají tak krátce.
Jaké byly vaše Vánoce v dětství?
Jako dítě jsem Vánoce miloval. Svátky jsem trávil na Moravě u babičky. Vždycky byly skvělé a nikdy na ně nezapomenu.
Dodržujete vánoční tradice?
Tak to trošku šidíme. Nedržíme je vůbec.
Lenka Fialová Novotná: U stromečku jako Hujerovi
Jaké budou vaše letošní Vánoce?
Vánoce jsou u nás dobrý. Jsme všichni u mě doma. Je to mazec, ale dá se to zvládnout, protože naštěstí máme rozdělené úkoly. Tchyně přinese bramborový salát, máma udělá kapry, můj manžel dělá polévku a já to tam načančám.
Kolik se vás proboha sejde?
Já už to ani nepočítám. Bude to něco k dvaceti. Já s dětmi a manželem, bratr se švagrovou a s dětmi, moji rodiče, tchyně s tchánem, brácha, ségra s přítelem…
To musí být peklo nakupovat tolik dárků… Objednáváte je přes internet?
Dárky kupuji sama a každému vybírám, co si myslím, že by rád dostal nebo co si u mě objednal. Internet moc nevyužívám, ráda si věci osahám. Kupuji dárek každému, takže cca 20 kousků. Dáváme si ale i dárky malé, jen tak pro radost. Nejsložitější je to s manželem, mám pocit, že vše má a moc si na dárky nepotrpí. Snažím se vždy alespoň o nějaké překvapení.
Co na Vánocích nemáte ráda?
Dřív jsem neměla ráda ten chaos a blázinec před Štědrým dnem. Ale od té doby, co slavíme celá rodina u nás doma společně, je klid. Každý udělá, co má, někdo salát, někdo polévku, já nazdobím slavnostně stůl. Pak je klid, popíjíme vínko a povídáme, dáme si večeři, děti rozbalují dárky… Máme tak zcela pohodové Vánoce.
Jak vzpomínáte na Vánoce v dětství?
Byly klasické. Jsme velká rodina, vzpomínám si, jak jsme všichni byli natěšení, uklízeli jsme, balili, na Štědrý den ráno zdobili stromek a celá rodina byla pohromadě.
Dodržujete tradice?
V podstatě všechny. Míváme kapra ve vaně, někdy ho i pouštíme do vody. S dětmi peču cukroví, zdobíme stromek, jen jablíčka nekrájíme a františky nezapalujeme.
Jaké byly vaše nejhezčí Vánoce?
Nejhezčí byly ty, kdy nám rodiče řekli, že se nám narodí sestra Soňa. Mně bylo už 10, a tak si to pamatuju. Super dárek. Ale prožila jsem i smutné Vánoce, když jsem byla v Austrálii na studijním pobytu. Byla jsem sice s přáteli, ale na druhém konci světa ve 40stupňovém vedru. Divný Vánoce…