Vilma Cibulková: Femme fatale i ranařka

Bouřlivé vztahy, dramatický boj s alkoholem a dechberoucí herecké výkony - to je ve zkratce život Vilmy Cibulkové (45).

„Na hraní měla stejně velký talent jako na skandály," řekl o ní herecký kolega Petr Kostka. Její osobnost je plná rozporů: na jedné straně rafinovaná femme fatale, která svýma zelenýma očima pobláznila desítky mužů, na straně druhé ranařka, která vykouří čtyřicet cigaret denně a pod večerní róbou se jí rýsují svaly a šlachy. Je jednou z nejvýraznějších českých hereček, velkých příležitostí v celovečerních filmech ale dostala překvapivě málo: totalitní hořká komedie Pupendo, parodie Mazaný Filip a historická sága Krev zmizelého jsou vlastně jediné, které stojí za řeč. O to výrazněji se zviditelnila v seriálech: po Místu nahoře, Dobré čtvrti a Soukromých pastech ji uvidíme také coby lékařku v novém pokračování Nemocnice na kraji města, které právě dává Česká televize každý pátek večer v prime time.

S lahví v díře

Pokud by se její přístup ke světu dal popsat dvěma slovy, byla by to zarputilost a vášnivost. První z těch klíčových vlastností mohla získat jako holčička z malé pohraniční vesničky v Sudetech, kde bylo jejím privilegiem rozvážet po vesnici na trakaři knížky z veřejné knihovny, kterou provozovala její maminka. Rodiče prý očekávali narození kluka a chystali si pro něj jméno Vilém. Malá Vilma se jim pokoušela zavděčit tím, že se klukovi co nejvíc podobala: štípala dříví, skládala uhlí, tahala tatínka z hospody (prý díky tomu se tak skvěle naučila hrát kulečník).

Pokud jde o vášnivost, ta se projevila už během studií na DAMU a krátce po nich. Vrhala se do dramatických románků se staršími, povětšinou ženatými kolegy - nejprve to byl Petr Kracik, posléze Karel Heřmánek, kvůli kterému musela v polovině osmdesátých let opustit soubor Divadla Na Zábradlí. „Láska s Karlem trvala tři roky a měla podobu ostře pulzující křivky kardiogramu," vzpomíná na ono období. Už tehdy si příležitostně zvedala sebevědomí alkoholem, pořád ještě to ale dokázala ustát tak, že jí nikdo nemohl nic vytknout.

Vzápětí po vyhazovu ze Zábradlí jí otevřelo své brány Národní divadlo, kde potkala o čtyřicet let staršího režiséra a herce Miroslava Macháčka. Charismatický muž s přezdívkou Mácha sám bojoval s vnitřními démony a už tehdy také s vážnou chorobou. „Nepil a nekouřil. Úzkostná svoboda pro prokouřeného alkoholika, kterým byla Vilma," napsala ve své zpovědi pro Divadelní noviny. „Určeno jí bylo místo u záchodové mísy. Trávila tam čím dál víc času. V tašce mívala schovanou placatici, aby Mácha nepoznal, že své sprosté návyky nezměnila."

Jejich vztah skončil ještě před Macháčkovou smrtí. A Vilma se začala propadat na úplné dno: „Večery v Národním s půl lahví v hlavě, pak zpátky do díry a půl lahve na ráno, aby byla schopna přejít ulici," popsala svůj stav, k němuž dospěla na začátku devadesátých let.

Zlodějka chlapů

Pokusem o záchranu bylo manželství s právníkem Zbyškem, od něhož si slibovala jistotu, solidnost a ukotvení. Cesta nejtemnějšími sklepeními života se závislostí ale ještě neskončila: ze sklepního bytu se propracovala přes pokus o sebevraždu až do Bohnic, vyhodili ji z natáčení filmu Kačenka a strašidla. V roce 1992 se konečně z alkoholismu vyléčila a světlem na konci tunelu se stalo narození dcery Šimonky. Manželství ovšem nepřestálo finanční krach, když vyšlo najevo, že mužovy podnikatelské aktivity skončily patnáctimilionovým dluhem...

Následující léta se Vilma Cibulková protloukala sama s dcerou a veškeré bolístky léčila horečnou prací: „Budu asi vždycky kašpárkem, co se touží odříznout z provázku, ale nikdy to neudělá, páč by tím pádem byl mrtvej," konstatuje. Stále se jí dařilo abstinovat a její jedinou neřestí zůstalo čtyřicet cigaret denně.

Pak ale potkala svého nynějšího manžela Miroslava Etzlera. V té době byl, jak jinak, zadaný s herečkou Zuzanou Bydžovskou, se kterou má syna Kristiána. Pro veřejnost byly karty jasně rozdané: Bydžovská přece ve filmech i v televizi hraje role hodných holek se srdcem na dlani, zatímco Cibulková dokonale zapadá do škatulky osudové mrchy... a stejně tomu jistě bylo i v životě!

Nyní se ovšem zdá, že po Etzlerově boku Vilma Cibulková konečně našla vytoužené ukotvení a klid. Společně už pět let lezou po horách a, jak říká, „hýčkají jeden druhého".

Další články

čtenářů si právě čte tento článek