Karlínský rodák pocházel z divadelnické rodiny. Svoje umělecké sklony dal poprvé najevo na gymnáziu, kde psal a kreslil do školního časopisu, exceloval v recitaci a účinkoval v ochotnickém kroužku. O volbě následného studia nebylo pochyb. AMU prošel levou zadní a absolvoval rolí Franciho ze hry Periferie.

Perfekcionista

Viktor Preiss je synonymem dokonalosti. Neimprovizuje, ale hraje s tak silnou vírou, přesvědčením a technickou "podporou", že se až tají dech. Práce s hlavou, výrazem, gesty a přirozeným projevem má na české divadelní scéně jen minimum konkurence. Je zkrátka mnohostranným profesionálem v tom nejlepším slova smyslu!

Svoje znalosti a zkušenosti se v devadesátých letech 20. století rozhodl předat studentům DAMU a "vychoval" tak generaci herců v čele se Sašou Rašilovem, Ondřejem Sokolem, Martinem Myšičkou nebo Lenkou Vlasákovou.

Ztvárnil stovky rolí v divadle i ve filmu. Jen těžko jde zapomenout na epizodní vstup do Nemocnice na kraji města jako hokejista Přemysl Rezek, pohádku S čerty nejsou žerty, Báječná léta pod psa, Tmavomodrý svět nebo Četnické humoresky. Svoje místo si vydobyl i na poli dabingu, když se stal hlasem dnes už zesnulého Robina Williamse a propůjčil se postavičce Willyho Foga.

Život téměř bez skandálů, kariérních propadů i kotrmelců v osobním životě je Preissovi vlastní. Pohodové manželství s kolegyní Janou Preissovou, se kterou před časem oslavili už zlatou svatbu tedy 50 let společného života, ale narušilo několik momentů. Jana musela například ustát nemanželskou dceru svého muže. Společně mají dva syny, z nichž Martin se dal na hereckou dráhu po vzoru svých rodičů a v současnosti řeší své vleklé psychické potíže.

A ani ve vysokém věku se nehodlá Viktor Preiss stáhnout do ústraní. Důkazem je pohádka Hodinářův učeň, kterou přijel před časem představit na filmový festival do Karlových Varů.