Když následovala svého muže Martina Stropnického (63) do Izraele, aby tam působila jako žena diplomata, byla to pro Veroniku velká výzva. „Nejsem cestovatelský typ a opustit rodinu v Česku pro mě bylo těžké,“ přiznala. Čím víc však Izrael objevovala, tím víc propadala jeho kouzlu. Nakonec tam natočila pro Českou televizi cestopis a scénář k němu nedělal nikdo jiný než syn Cyril. Televize ho společně s dalšími projekty představila na tiskové konferenci k podzimnímu vysílání.

Jak probíhala vaše spolupráce?

Veronika: Původně jsme o tom vůbec nechtěli mluvit, ale už se to propálilo, že Cyril je moje rodina, tak jsme to museli vzít jako otevřenou věc. Pravda je taková, že rok zadarmo by to s vámi nikdo na světě nepřipravoval. Vím, že Cyril má od dětství rád historii a mě zase baví lifestylové věci jako móda, způsob života, sport, tak jsme to dali dohromady. Velmi rychle mě zasvětil do historických témat, protože to má všechno nastudované.

Cyril: Zároveň nám stačí říct si dvě slova a víme. Normální lidé třeba potřebují půlhodinovou schůzi, než se na něčem dohodnou, ale my si zavoláme, řekneme si pět sedm dvanáct a oba víme, o čem ten druhý mluví, tak si ušetříme půl dne práce.

Co vás v Izraeli nejvíc překvapilo?

Veronika: Mě nejvíc překvapila poušť, to bylo něco úplně nového, co jsme neznali.

Cyril: A třeba to, že Izrael exportuje pitnou vodu. Člověk by čekal, že když je tam poušť, budou mít nedostatek vody, ale oni ji exportují do Jordánska. A i když se říká, že mají se všemi negativní vztahy, tak to není pravda. Mají naopak velmi přátelské vztahy třeba i ornitologické. Sledují sovy, co létají do Jordánska.

Veronika: Podporují jejich chov, protože je mají jako přirozené predátory, které loví krysy. A v zemědělství nepoužívají chemii. Ochranu zeleniny nebo obydlí řeší tímto způsobem.

Zažili jste noční život v Tel Avivu?

Veronika: O tom by vám mohl říct Cyril, já to nezažila, ale o Tel Avivu se říká, že je to město, které nikdy nespí. Je velmi přátelské a kosmopolitní, jsou tam třeba největší gay pride party.

Cyril: Na to, že je to zbožná země, jsou velmi otevření. Každý si představí někoho v jarmulce, přitom je to velmi moderní národ.

Dokážete si představit, že byste tam žili?

Veronika: Ihned, ani na vteřinu bych neváhala.

Cyril: Já jsem se dokonce naučil i jejich abecedu na autobusové zastávce.

Jak plánujete strávit zbytek léta?

Veronika: Zbytek léta plánujeme strávit spolu další prací. Když jsme se vrátili, byla karanténa, tak jsme se domluvili, že uspořádáme představení. Cyril je překladatel a přeložil neznámou hru Lope de Vegy Ženy a sluhové, která se v roce 2013 objevila náhodně v knihovně. Je to zábavná zámecká komedie, ve které hrabě nahání mladé dívky. Bude se hrát do 19. srpna na zámku Plumlov s pražskými herci. Objeví se tam třeba Karel Heřmánek mladší (31), Anička Stropnická (31) a já.