Byla jednou z našich nejlepších sportovkyň. Držitelka sedmi olympijských medailí se do objektivů vždycky usmívala, ale uvnitř umírala. Léta totiž žila s agresorem, který týral celou její rodinu. Nakonec musel zasáhnout jejich syn a dopadlo to opravdu tragicky.
Věra Čáslavská se narodila v roce 1942. Odmalička tíhla ke sportu. Vedla ji k němu jak maminka, tak tatínek, který chtěl mít zřejmě spíše kluka. Vždy jí říkal „Breč, ale v pozoru,“ což Věra v budoucnu častokrát připomínala.
Její maminka sice žádná sportovkyně nebyla, ale chtěla, aby byla aktivní její dcera. Když ji přihlásila do baletu, byly jí jenom čtyři roky. V pěti už zvládala takové gymnastické prvky, o kterých si její starší kamarádky mohly nechat zdát.
Jako malá se začala Věra věnovat baletu
Škola nikdy nebyla nic pro ni. Raději trávila čas venku, kde mohla blbnout a skákat. Potřebovala pohyb a už tehdy věděla, že bez něho nemůže být. Bruslit začala už v sedmi letech a následně vyhrála dorostenecký přebor hlavního města Prahy.
Velkou roli v jejím životě hrála gymnastka Eva Bosáková. V roce 1957 si Věra zkusila cvičení na bradlech. Hned na poprvé ji to úplně oslnilo. Bavil ji i přeskok a kladina. Nebyl to pro ni sport. Byla to zábava, kterou milovala.
Už odmalička byla velmi talentovaná
Právě proto získávala jednu medaili za druhou. Na olympijských hrách v Římě získala první stříbrnou medaili. Jednalo se o soutěž družstev. 1962 už získala zlato na mistrovství světa v Praze v přeskoku. První větší úspěch zažila na olympijských hrách v Tokiu v roce 1964. Získala tam tři zlaté medaile a jednu stříbrnou.
Na olympijských hrách v Mexiku vyhrála čtyři zlaté medaile a dvě stříbrné. V průběhu těchto her se vdala za českého reprezentanta v běhu Josefa Odložila. Svoji odvahu ukázala při ceremonii, kdy se během sovětské hymny odvrátila hlavou od soupeřky. Neváhala podepsat petici Dva tisíce slov.
Věra po návratu z Mexika, kde se provdala za Odložila
Z Československého svazu tělesné výchovy s sportu ji vyhodili. Nemohla pak vykonávat práci, kterou měla tak ráda. Chvíli se živila dokonce jako uklízečka. V roce 1979 mohla pomalu začít trénovat gymnastiku. Do té doby jí to režim nedovolil.
Na veřejnosti působila jako silná žena, ale ve skutečnosti byla zocelená strašlivým manželstvím. Její manžel byl žárlivý a záviděl jí slávu. Po celou dobu byl velmi agresivní a neustále ji podváděl. Měli spolu dvě děti, syna Martina a dceru Radku.
K rozvodu ji přinutily až vlastní děti
Ona se rozvádět nechtěla. Byl to pro ni hřích. K rozvodu ji nakonec musely přinutit vlastní děti. Po rozvodu ji chorý manžel pronásledoval a s mírou alkoholu se jeho chování stupňovalo. V roce 1993 došlo na diskotéce k potyčce. Bylo to mezi ním a jeho synem.
Josef Odložil při ní zemřel a syn byl za smrt otce odsouzen. Od Václava Havla dostal po čtyřech letech milost. Syn Martin se posléze odstěhoval do zahraničí. Věra Václava Havla znala osobně. V roce 1990 byla jeho poradkyní pro sociální otázky a sport a následně jeho asistentkou.