Larssonovy knižní thrillery Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda vydělaly přes 65 milionů eur, další desítky milionů přibyly za poskytnutí filmových práv a různé marketingové aktivity, takže celkový účet dnes jistě převyšuje 100 milionů eur.

Veškeré zisky putují na konta autorova otce Erlanda a bratra Joakima. Architektka Eva Gabrielssonová, již se Stiegem pojí 32 let partnerského života a nejspíš i spoluautorství bestsellerů, mezi oficiálními dědici a správci jeho literárního odkazu nefiguruje. Podle švédských zákonů nemá nárok ani na pětník.

Prý neuměl psát

Nutno předeslat, že až do 9. listopadu 2004, kdy spisovatel zemřel na infarkt, nic nenasvědčovalo tomu, že by kdy vydělal majlant. Stieg Larsson sice snil o žurnalistice od dětství, ale stálé redaktorské místo nikdy nezískal, protože podle mínění svých nadřízených neuměl moc psát.

Ságu Milénium, kterou si v hlavě rozvrhl do 10 pokračování, začal psát původně pro odreagování od své běžné publicistické činnosti, tedy zejména od politických textů. V jediném rozhovoru, který ke svému životnímu dílu stačil poskytnout, uvedl, že thriller o stovkách stran se mu píše mnohem snadněji než třístránkový článek, v němž musí být každý fakt ověřený.

„Knihy vznikaly po celý náš společný život, jsou plodem nejen Stiegových, ale také mých životních zkušeností. Jejich podobu ovlivňovaly události, které nás potkaly, naše vášně, naše cesty, stejně jako obavy a střety. Často jsme psali společně,“ vzpomíná Eva.

Tajemství čtvrtého dílu

Na otázku, zda skutečně zná údajně zhruba 200 stránek rozepsaného čtvrtého dílu, odpovídá spíše neurčitě. Útržky zamýšleného pokračování jsou prý zabezpečeny v Larssonově počítači, jehož obsah chrání před vydáním ústava, neboť uchovává texty novináře.

Možný čtvrtý díl je Evin jediný trumf, který může vytáhnout v boji proti pravoplatným dědicům. Ti její kritiku, jak nakládají s ohromnými zisky z knih a filmů, označují za jednostrannou a připomínají podporu, které věnují aktivitám souznících s Larssonovým celoživotním postojem.

Podle Gabrielssonové by ale mohli být mnohem štědřejší a hlavně jim nemůže zapomenout, že jí stále odpírají správu Stiegova duševního díla, v níž vidí své poslání.