Vanda Hybnerová aktuálně účinkuje v novém divadelním představení Slávy dcery, kde hraje potomka slavného otce. Herečka má s tímto tématem vlastní zkušenosti a v pořadu 7 pádů Honzy Dědka přiznala, že jí tato role pomohla otci leccos odpustit.
"Asi bych na to v každé fázi života odpověděla jinak. A teď, čau tati, jsem tímto představením uzavřela kapitolu odpuštění," svěřila se Hybnerová.
"Tatínek zlobil. Jeho oblíbená věc byla třeba když na stole byly slánky a pepřenky, takový skleněný a vždycky si vzal tu sůl a solil. A dělal to tak dlouho, až se začali po nás otáčet všichni hosté a říkali si, že to není možný. On si získal tu pozornost, odložil tu slánku, ochutnal to a začal solit zase. Zkrátka měl vždycky něco na pobavení okolí. Zvlášť v pubertě to bylo nesnesitelný," zavzpomínala herečka na svého zesnulého tatínka.
Každé zvíře má hrobeček
Vanda Hybnerová se svým otcem nežila od šesti let a vztah navázali až v její dospělosti díky hereckému povolání. Jejich povahy i pohled na svět ale byly velice odlišné. Boris Hybner příliš nevyhledával přírodu, z Vandy je ale nadšená farmářka, která na svém rozlehlém statku chová celou řadu zvířat.
"Slepice mají svá jména. A mají i hrobečky. U mě má každý zvíře hrobeček. Pojmenováváme je tak po indiánsku. Jméno přijde se situací, buď se u nás to zvíře narodí, nebo přijde, nebo ho hodí přes plot," rozpovídala se herečka ve výše zmíněném pořadu.
"Jednu dobu jsem měla ovce, ty už nemáme, zaplať pánbůh. Ovce žijou dlóóóuho. I ovce mají u nás hrobečky, bohužel to chudinky vždycky zabalily ve velkých mrazech. Musela jsem rozdělat velký oheň, aby to trochu povolilo, vždycky jsme nadávali, že nemohla počkat, až bude obleva," dodala herečka.
