Václav Postránecký celý život vzpomínal na oběd, který mu uvařila budoucí tchýně, když ji přišel žádat o Heleninu ruku. Ze slušnosti tehdy snědl a pochválil nudle s mákem, přestože je ve skutečnosti převaloval v ústech jen s odporem. Helena ale z jeho zdvořilostní pochvaly usoudila, že je miluje, a tak mu je coby vzorná novomanželka předkládala pravidelně. Trvalo několik let, než se jí herec odvážil říct pravdu.
Manželství, ve kterém se narodily dvě děti, Postráneckému nakonec vydrželo až do jeho smrti. Herec v jednom ze svých rozhovorů prozradil, jak se mu to povedlo: stačilo si prý uvědomit, že jsou lidé odlišní. "Ani jeden atom v univerzu se nepodobá jinému atomu, všechno je rozlišeno, absolutně všechno. Není vůbec nic stejného," prohlásil Postránecký a vysvětlil, že si lidé kazí vztahy snahou o předělání partnera k obrazu svému a netolerují jeho odlišnost.
Díky této filozofii měl herec svou milující ženu po boku i v momentu umírání a zemřel doma v kruhu svých nejbližších. Do poslední chvíle ale doufal, že se mu ještě podaří natočit připravovanou komedii 3Bobule. Před kameru se nakonec už postavit nemohl, ale k projektu alespoň přispěl svou hlasovou nahrávkou.
Václava Postráneckého si pamatujeme z četných televizních filmů a seriálů, od Létajícího Čestmíra přes Rodáky a Cirkus Humberto až po novodobé série typu Vinaři a Krejzovi. Pro velké plátno Postráneckého objevila režisérka Marie Poledňáková, která mu svěřila jednu z hlavních rolí v úspěšné komedii S tebou mě baví svět. A byl to právě Postránecký, kdo ji přesvědčil, aby do role jeho kamaráda Alberta obsadila Júlia Satinského. Poledňáková se prý obávala, že korpulentní Slovák nebude schopen vyjít do zasněženého kopce, ostatně ani neuměl lyžovat. Postránecký ji ale ubezpečil, že Július v minulosti spolupracoval s Horskou službou ve Vysokých Tatrách, a tím ji zlomil.
Július Satinský a Václav Postránecký v komedii S tebou mě baví svět
Co jste o Postráneckém možná nevěděli:
Poprvé si zahrál jako devítiletý ve filmu Konec strašidel (1952). Otec ale pro jeho herecké ambice neměl moc pochopení, a tak se Václav na jeho přání vyučil zámečníkem.
Za svou bohatou kariéru Postránecký odehrál jedinou postelovou scénu, která se navíc nesla ve velmi decentním duchu. Scéna se zrodila v rámci seriálu Byl jednou jeden dům (1980) a jeho filmovou partnerkou byla tehdy Hana Maciuchová.
Po premiéře komedie S tebou mě baví svět Postránecký utěšoval režisérku Poledňákovou, kterou rozplakala zdrcující recenze Rudého práva. Vyjádřil přitom názor, že negativní kritika lidi do kin naopak přiláká. Měl pravdu; film zaznamenal nevídaný ohlas už ve své době a celé generace se na něj rády dívají dodnes.
