Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Dvojrozhovor Václavem Noidem Bártou a Eliškou Grabcovou: Jak se jim spolu žije?

Václav Noid Bárta a Eliška Grabcová
Václav Noid Bárta a Eliška Grabcová
Zdroj: Profimedia.cz
Václav Noid Bárta a Eliška Grabcová

Před osmi lety si padli do oka a dnes tvoří spokojenou rodinu. Muzikant Václav Noid Bárta (40) a tanečnice Eliška Grabcová (29) společně vychovávají roční dceru Elišku a v období koronaviru se rozhodně nenudí.

Mnoho umělců teď sedí doma a s nadsázkou neví, do čeho píchnout. U vás dvou to ale na nudu podle fotek na Instagramu moc nevypadá… Pletu se?

Vašek: No, úplně se nenudíme. (smích) Teď jsem si to sám pro sebe trochu rekapituloval a zjistil jsem, že jsme za celou „covidovou dobu“ zrekonstruovali pomalu celý barák. Zbývá nám akorát malý záchod u vstupu, a to je tak všechno. Udělali jsme studio, obývák, ložnici, Terezčin a Eliščin pokoj, doděláváme koupelnu, celou zahradu…

Eliška: Bazén…

Vašek: Opravdu skoro všechno. Co budeme dělat potom?

Eliška: To nevím… Druhé patro? (smích)

Vašek: Asi… (smích)

Stal jste se, Vašku, kutilem v důsledku koronaviru, nebo jste měl v plánu rekonstruovat dům tak jako tak i při práci?

Vašek: Mám tu výhodu, že mám studio doma, takže můžu i pracovat, což je úžasný. A jak nejsem zaměřený jen na jednu věc, což znamená jen na skládání nebo zpěv – začal jsem do toho i točit, tak mám práce, musím zaklepat, docela dost. Mám z toho velkou radost, moje Para – Noid Studio jede na plné obrátky, takže dobrý.

Prý některým svým přátelům ani nezvedáte telefon, když jste ponořen do práce…

Vašek: Vlastně všem ano, kromě Mariana Vojtka. (smích) Je strašně upovídanej a pořád řeší problémy s hlasivkama, že přibral a tak… Ne, to je samozřejmě legrace. (smích) Opravdu když makám a jsem celej od malty nebo od barev, tak nezvedám telefony. To je fakt.

Eliška: Neodpovídáš ani mně. (smích)

Vašek: Protože mám většinou sluchátka.

Máte vůbec s kutilstvím okolo domu nějaké zkušenosti? Nebo se všechno učíte za pochodu?

Vašek: Mám nejlepšího učitele, a to je YouTube. Tam když napíšete: Jak postavit zeď, aby nespadla, tak to tam opravdu najdete. Eliška jede takhle třeba zase šití. Najdete tam opravdu všechno.

Eliško, pomáháte Vaškovi s předělávkami, nebo jste spíš vrchní dozor?

Eliška: Snažím se pomáhat, ale s malým prckem to úplně nejde, takže se většinou uklidím ven a pak na mě zbude úklid. (smích)

Vašek: To je pravda. Ale třeba některé ty menší práce, jako jsme si vymysleli, že bychom chtěli mezi dlaždičkami nakreslit spáry jinou barvou, než jsou, tak ty dělá Eliška, protože já na to nějak nemám nervy.

Eliška: A jinak sem tam něco odnesu, třeba kamínky, ale jinak to nechávám na Vaškovi.

Dokážete si představit, že byste se z vašeho domu stěhovali jinam?

Vašek: Ani náhodou! Tohle je náš miláček, a jestli se budeme někdy stěhovat, tak maximálně tak, že postavíme na pozemku ještě jeden barák. Ale jinak odsud nechceme jít nikdy.

Eliška: Maximálně do Alp.

Vašek: Tak.

Bydlíte za Prahou, bydlení v Praze vás nelákalo?

Eliška: Já jsem v Praze bydlela docela dlouho a jsem ráda, že jsem tady.

Vašek: Všichni nám říkají, že to máme do Prahy daleko, ale není to vůbec pravda.

Eliška: Je to jako jet na Černý Most.

Vašek: Teď je to navíc úplně jedno. Máme to do Prahy zhruba třicet pět kilometrů, což není tak daleko, i když někdy, když je provoz, to samozřejmě trvá hodinu a třeba i hodinu a půl, ale stojí za to se sem vracet. Dneska nám tu běhal po zahradě zajíc, je to prostě nádhera. To se vám v Praze jen tak nestane.

Oba působíte v Hudebním divadle Karlín. Tam jste se i poznali?

Vašek: Tohle řekni ty, lásko.

Eliška: Ano, poznali. Už je to asi osm devět let.

Vašek: To jsi toho řekla. (smích)

Eliška: Já to nechám na tobě, nejsem tak ukecaná. Poznali jsme se při práci na muzikálu Aida, což byl můj první projekt v Karlíně.

Vašek: Jak jsem se ti líbil?

Eliška: Vždycky ses mi líbil.

Vašek: Ty svaly, že jo? (smích)

Eliška: No jistě. To ještě žádný nebyly. (smích) Vždycky jsme byli kamarádi a měli jsme k sobě blízko a pak to tak nějak vyplynulo. Dlouho jsme byli zadaní, pak jsme najednou byli nezadaní…

Vašek: A pak jsme byli zadaní spolu. (smích) Je to asi osm let, dělali jsme Aidu a já si pamatuju, že tam přišla nová holka, tanečnice, a já na ni koukal jako blázen, kdo to je. Líbila se mi, byla krásná. Vzpomínám si, že jsem řekl svýmu kamarádovi, který je gay: „Ta je, co? Libová… I když tobě je to asi jedno.“ A on mi odpověděl, že i když je gay, tak mu taky přijde libová. Takže je to pravda. (smích)

Vzpomenete si ještě na své první rande?

Vašek: Ano, bylo geniální, protože jeden náš kamarád, Lukáš Kellner, nějak nepochopil, že když chci odvézt Elišku domů, tak s ní chci být sám. Nacpal se k nám do auta a ještě na mě vytasil takovou hlášku: „Hele, Vašku, mám nápad. Eliška bydlí blíž, tak vyhodíme Elišku, pak mě hodíš domů a můžeme ještě někam zajít.“ (smích) Tak jsem mu vysvětlil, že se mi to úplně nehodí, že bych radši vyhodil jeho a pak až odvezl Elišku, protože ještě musím zajet támhle a támhle. No nepochopil to. Až druhej den to pochopil. (smích) Tímto ho zdravíme.

Eliška: Moc. (smích)

Co vás na tom druhém na první pohled upoutalo?

Vašek: Mně se vždycky strašně líbilo, že Eliška je talentovaná, šikovná, hrozně hodná a krásná samozřejmě.

Eliška: Děkuju. Mně se samozřejmě líbilo, jak je Vašek úžasný, krásný, krásně zpívá, a to jsem ještě nevěděla, jaký je kutil, takže body k dobru. (smích)

Vašek: To jsem ještě nebyl kutil.

Oba se také netajíte tím, že rádi sportujete. Omezila vás v tom nějak výrazně současná situace?

Eliška: Já teď hlavně běhám za prckem, takže mě se situace příliš nedotkla, maximálně jen v tom, že neběhám a necvičím v posilovně, ale zvedám doma desetikilové miminko. Cvičím teď úplně jinak než dřív. Víc toho nestíhám.

Vašek: Řekl bych, že to s tím prckem funguje téměř stejně, protože to jsou pořád dokola dřepy, sklapovačky, shyby, tlaky na ramena a tak… Já jsem si naštěstí už loni v březnu udělal na zahradě posilovnu. Asi to byla nějaká intuice, že to bude na dýl, takže teď mám doma plnohodnotnou posilovnu, kde můžu cvičit úplně všechno, a cvičím dokonce i ve sněhu. Nedávno jsem odhrabával asi čtyřicet centimetrů, ale vůbec mi to nevadilo. Naopak mě to v tom sněhu baví ještě víc.

Jak se vůbec stavíte k situaci s koronavirem? Chcete se nechat očkovat?

Vašek: Oba se k tomu nijak moc nevyjadřujeme. Nejsme odborníci, spoustu věcí nevíme a tak nějak se řídíme rozumem a důvěřujeme odborníkům. A jelikož jsme všichni očkovaní proti tetanu a různým dalším věcem, a navíc si myslím, že očkování je jeden z největších vynálezů lidstva, díky kterému tady většina z nás je, tak nevím, proč by to mělo být jinak a můj názor na očkování proti covidu je takový, že se chci nechat očkovat. Všichni mají spoustu konspiračních teorií, že to je strašně narychlo ušitý a další a další věci, ale pokud si o tom člověk přečte pár věcí, tak asi dojde k něčemu podobnému jako já. I když každý na to může mít samozřejmě jiný názor. Očkovat se tedy nechám. Chci být ten, kdo to minimálně v naší rodině zastaví.

Když to situace dovolí, uvažujete letos o nějakých závodech?

Vašek: Vůbec nevím. Po loňských závodech jsem říkal, že jo, teď už si zase nejsem úplně jistej. (smích)

Eliška: Ne, ne, jdeš se mnou.

Vašek: Aha, tak jdu. Protože Eliška chce jít na závody.

Eliško, motivují vás Vaškovy výsledky k tomu, že na sobě víc makáte?

Eliška: Jo, teď mě Vašek motivoval s Ivou Pazderkovou, takže bych s nimi chtěla jít příští rok taky na soutěž.

Vašek: A je ti jasný, že když to vyjde, tak budeš muset jít?

Eliška: Já vím, proto to říkám. (smích)

Vašek: To jsem udělal dvakrát a byla to chyba. (smích)

Eliško, podařilo se vám už po porodu shodit všechna nabraná kila?

Eliška: Myslím, že jo… Co?

Vašek: Joo, určitě jo.

Vaší holčičce Else je něco přes rok. Čím vás zatím nejvíc překvapila?

Eliška: Vším!

Vašek: Elsa je čumprdlik.

Eliška: Jede každý den něco.

Vašek: Jsem strašně rád, že jsme oba doma a můžeme ji sledovat, jak se vyvíjí a mění. Je to zlaté miminko. Je strašně šikovná. Už umí udělat králíčka, koníčka, nově také kravičku, indiána, je to super. To jsou velké úspěchy.

Řekla jako první máma, táta, nebo úplně něco jiného?

Eliška: První řekla brrrr. (smích) A teď říká neustále babababa. Máma ani táta to nejsou.

Vašek: Na to si budeme muset počkat.

Jak na svou mladší sestru reaguje, Vašku, vaše první dcera Terezka?

Eliška: Skvěle, jsou to zlatíčka!

Vašek: Holky se naprosto milujou. Mají krásný vztah a vždycky, když mám všechny tři včetně velké Elišky doma, tak jsem nejšťastnější na světě.

Kdo z vás je přísnější rodič a kdo ten rozmazlovací?

Vašek: No, řekl bych, že jsme oba docela rozumní rodiče, viď? Ani jeden nejsme nijak přísný, že bychom na naše děti řvali nebo je nějak trestali. Jsme toho názoru, že je potřeba jim vždycky všechno rozumně vysvětlit. Ne být hned negativní a říkat jim nesmíš to a tohle. Snažíme se jim rovnou i vysvětlovat, proč to nesmí dělat anebo jaké to má výhody, když to udělají rychleji a tak.

Eliška: Ano, aby samy dokázaly čelit důsledkům. Když něco udělají, má to vždycky nějaký důsledek.

Vašek: Myslím, že jsme v tomhle oba opravdu rozumní a funguje to.

Vašku, svěřil jste se, že s Eliškou uvažujete ještě o dalším dítěti… Nebojíte se, že to bude zase holka?

Vašek: Trošku doufám, že to bude zase holka. (smích) Mám ty holčičky strašně rád, jsou zlatý. Chlap má pocit, že je musí víc ochraňovat.

A vy, Eliško, byste raději kluka, nebo holku?

Eliška: Jestli kluka, nebo holku? Asi je mi to jedno. Hlavně aby bylo miminko zdravé.

Vašek: Přesně tak. Mám to hozené úplně stejně. Když to bude holčička, budu šťastnej jako u mých předešlých dvou holčiček, a když to bude kluk, bude to zase něco nového, budu se těšit na nové zážitky. Ať to tedy dopadne jakkoli, oboje bude fajn.

Když máte volno, jak spolu nejraději trávíte čas?

Vašek: Asi jako celý tento rok. (smích)

Eliška: Pořád něco vymýšlíme.

Vašek: Ano, pořád něco vymýšlíme a na něčem pracujeme. Třeba teď nás čeká natáčení klipu a písně pro našeho svěřence Nicolase Paula, což je mladý nadějný zpěvák, o kterého se starám. Aktuálně mu točím klip a Eliška vymýšlí choreografii pro jednu svou žákyni, Terezu Výbornou, která mu tam bude tančit. Celé to budeme točit v divadle v Karlíně a bude to určitě krásné. Pořád spolu něco vymýšlíme a baví nás to. Eliška teď nově začala psát texty. Mimo jiné napsala text třeba pro zpěvačku a herečku Evu Burešovou, pro kterou také točíme klip. Je to super. Jsme prostě skvělej tým.

Máte nějaké rituály, které dodržujete?

Vašek: Já se asi dvakrát denně sprchuju. Vím, že to není úplně zdravý, ale mám sprchování prostě moc rád.

Eliška: Někdy se sprchuješ i třikrát.

Vašek: Ano, miluju sprchování. Teď budu mít navíc novou koupelnu, tak se těším. (smích)

Nejsem asi jediná, kdo se ptá, co svatba? Je u vás na pořadu dne?

Vašek: To jste první. (smích) Ne, vždycky říkám, že je to věc, o které se strašně blbě mluví, protože jde o soukromou záležitost. Až se rozhodneme, co a jak dál, určitě se o tom dozvíte. Tedy až po svatbě. (smích)

Eliška: Neznám žádného muže, který by to před požádáním o ruku propálil v novinách.

Vašek: Přesně tak. To je divný, takže se nechte překvapit.

V posledních pěti letech jste, Vašku, prošel velkou proměnou, z vás, Eliško, se stala maminka. Kde byste se rádi viděli za dalších pět let?

Vašek: No, to je těžký…

Eliška: Na zahradě…

Vašek: … tady doma pod stromy.

Eliška: A já doufám, že se nám ještě víc rozjede ParaNoid studio a budeme mít třeba ještě nějakého toho prcka. A tatínek nám nebude odjíždět nikam moc daleko za prací a bude pracovat tak jako teď. Je strašně super, že ho máme tady de facto přes dveře. Tráví s námi hodně času. Doufám, že by to mohlo směřovat touhle cestou. Dělat reklamy, videoklipy, skládat písně.

Vašek: To mi úplně bereš slova z úst. A i ze srdce a z duše, protože za svoji kariéru jsem se už hodně najezdil. Minulý prosinec jsem měl asi třicet pět koncertů různě po republice. Bylo toho opravdu moc a teď jsem si nějak zvykl být doma a do budoucna určitě plánuju víc pracovat z domova. Nechci být rozlítaný a trávit čas v autě. Tohle mi vyhovuje. Mám tu své studio, vždycky mi někdo řekne, ať něco složím, tak to složím a pošlu to. Nebo si vyprodukuju nějakého zpěváka, natočím reklamu. Teď mě čeká třeba hudba k pohádce Tajemství staré bambitky 2, jsou to samé krásné věci a takhle bych chtěl pokračovat. To je můj sen. A co se týká rodiny, taky tady vidím ještě jednoho prcka a jak pěstujeme rajčata na zahradě, jsme šťastní a máme se rádi.

Zdroj: Story

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky