Ulrike Meinhof: Důvodem jejího teroristického řádění mohl být nádor na mozku

Zdroj: profimedia
Prohlédněte si všechny fotografie (15)

Za ultralevicovým teroristickým šílenstvím Ulrike Meinhof mohl stát poškozený mozek nádorem. Spoluzakladatelka Frakce Rudé armády a zároveň jeho klíčová postava stála za řadou bombových útoků, vražd, bankovních loupeží a jiných zločinů. Matka dvojčat spáchala ve věznici s největší ostrahou sebevraždu, tzv. Stammheimského soudního procesu, který vešel do dějin Spolkové republiky, se nedožila.

Ulrike Meinhof se narodila 7. října 1934 v německém Oldenburgu. Studovala filozofii, němčinu a sociologii na univerzitě v Marburgu v Hesensku. Po přestupu na univerzitu v Münsteru se seznámila s Manuelem Sacristánem – španělským marxistou a komunistickým vůdcem. Setkání s ním Ulrike ovlivnilo natolik, že vstoupila do Socialistického německého studentského svazu. Během studií se účastnila mnoha demonstrací, ať už proti znovuvyzbrojení německé armády či nukleárním zbraním. Byla mluvčí lokální organizace „Anti-Atomtod-Ausschuss“. Aktivní byla i v publikační činnosti, psala kontroverzní články do různých studentských časopisů. Následně vstoupila do zakázané Komunistické strany Německa a začala psát pro levicový časopis Konkret. V roce 1961 se vdala za zakladatele časopisu Klause Rainera Röhla a v roce 1962 porodila dvojčata. Po pěti letech žili odloučeně a rok na to se rozvedli.

Frakce Rudé armády (německy Rote Armee Fraktion, známá pod akronymem RAF) se vyprofilovala na pozadí bouřlivých událostí šedesátých let. V tomto období se v řadách intelektuálů a studentů zvedla vlna nepokojů nad panujícími společenskými poměry a zastaralými způsoby, které fungovaly na univerzitách. Tato situace však nepanovala pouze ve Spolkové republice Německo, ale také v dalších západoevropských zemích a USA. V SRN se navíc kritizovalo administrativní obsazení státní správy, ve které pracovalo velké množství lidí, kteří byli zatížení nacistickou minulostí. Charakteristickým rysem mladé poválečné generace byla potřeba klást otázky spojené nejen s tzv. Vergangenheitsbewältigung, ale i dalšími aktuálními tématy – americká invaze do Vietnamu, sexuální revoluce ad. Kromě organizace RAF, vznikaly v tehdejším západním světě i další radikální skupiny. Všechny však měly jeden společný irelevantní směr – utopické a ideologické cíle, které již byly v té době dávno vyčerpány.

Za založením západoněmecké levicové teroristické skupiny RAF v roce 1970 stáli Andreas Baader a Ulrike Meinhof. Ulrike bývá označována za klíčovou postavu skupiny. RAF byla aktivní v letech 1970–1998, její stoupenci se sami označovali jako komunistická městská partyzánská skupina. Založení ultralevicové teroristické skupiny předcházelo osvobození jedné z jeho ústředních postav – Andrease Baadera. Baaderovi a další klíčové postavě – Gudrun Ensslin je připisováno autorství letáků potištěných snímky bruselského hořícího obchodního domu a fotografiemi vietnamských vesnic vybombardovaných americkou armádou, které zaplavily Berlín. Dvojice se nechala inspirovat a společně s Thorwaldem Prollem založili v první polovině dubna 1968 dva požáry. Za žhářství skončil Baader ve vězení. Zde se dostává do popředí důležitých událostí opět Meinhoff, která zorganizovala vysvobození Baadera, což se neobešlo bez zranění.

Osvoboditelé Baadera po události odcestovali do Jordánska. Zrodila se extrémně levicová, teroristická skupina, která neměla v poválečné Evropě obdoby. V Jordánsku získali díky palestinské organizaci Said Dudin vojenský výcvik, pořídili zbraně, vytvořili skupinu Baader-Meinhof a v srpnu 1970 se vrátili zpět do Německa. V následujících dvou letech skupina napáchala řadu bombových atentátů, přepadávali banky. Stojí za mnoha zločiny, které zaměřovali zejména na policejní orgány a americké jednotky.

Policie postupně zatkla všechny tři klíčové postavy skupiny v pořadí Baader, Enssling, Meinhof. Ulrike byla zatčena jako poslední – 15. června 1972. Poslední útočiště našli teroristé a zakladatelé Frakce Rudé armády ve věznici s nejpřísnější ostrahou Stammheim ve Stuttgartu. Byli obžalování z několikanásobných vražd a v květnu 1975 byl proti nim zahájen soudní proces. Meinhof 9. května 1975 nalezli v její cele oběšenou na ručníku. I když lékaři konstatovali sebevraždu bez cizího zavinění, ostatní členové Frakce Rudé armády tento závěr ještě dlouho zpochybňovali. Mozek Ulrike byl pět let neurovědci zkoumán, neboť se domnívali, že za jejím radikálním teroristickým chováním mohlo stát poškození mozku vzniknuvší nádorem, který jí byl v šedesátých letech chirurgickým odstraněn.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky